Latinský termín utvořený z in a activus, vyjadřuje stav pasivity nebo nečinnosti, kdy se daný člověk, proces či jev nijak aktivně neprojevuje;V medicíně a biologii se používá také pro situaci, kdy je odpověď na podnět výrazně oslabená nebo zcela chybí, například při funkčním útlumu určité tkáně či systému. >> detail
klamné smyslové prožitky, které člověk vnímá jako vznikající mimo příslušný smyslový orgán (např. pocit, že vidí kolenem, slyší dolními končetinami nebo cítí pachy kůží). >> detail
stav, kdy něco neodpovídá situaci ani požadavkům, je to nevhodnost či nesoulad, tedy nedostatečná přiměřenost a nepříhodnost v daném kontextu. >> detail
Stav označovaný v klinické psychologii a psychiatrii, kdy emoční odpověď člověka neodpovídá okolnostem. Prožitek a jeho intenzita jsou vzhledem k situaci neúměrné, může jít o přehnaně silnou nebo naopak nápadně slabou afektivní reakci na daný podnět.. >> detail
Záměrné vyřazení určitého činitele z činnosti, kdy se jeho funkce nebo účinek zastaví či podstatně omezí, takže přestane působit a je fakticky zneškodněn. Obvykle k tomu vede fyzikální nebo chemický zásah, který naruší klíčové struktury a znemožní další aktivitu.. >> detail