V psychologii označuje jedince, kteří při zátěži, konfliktu nebo neúspěchu obracejí kritiku a napětí hlavně proti sobě. Takoví lidé bývají velmi citliví a snadno se cítí zraněni, často se uzavírají do sebe a nejistota u nich rychle přechází v pochybnosti o vlastní hodnotě. Frustraci snášejí hůře, mívají výraznou sebekritiku, oslabenou sebedůvěru a jejich sebehodnocení bývá dlouhodobě snížené. Typické je silné prožívání viny, tendence hledat chybu u sebe i v situacích, kdy k tomu není reálný důvod, a někdy i vnitřně trestající postoj k sobě, který může mít podobu sebedestruktivních sklonů. Tento způsob reagování se často pojí s internalizujícími obtížemi, například úzkostmi nebo depresivním laděním, a v psychodiagnostice se popisuje jako reakční styl, kdy jedinec připisuje odpovědnost za frustraci primárně sám sobě.. >> detail
Psychologický způsob reagování, kdy člověk při nepříjemné situaci obrací hněv a odpovědnost dovnitř: připisuje si vinu, sám sebe tvrdě hodnotí a má tendenci „odpykat“ to sebepotrestáním nebo sebeznehodnocujícím chováním. Často se pojí s křehkým sebeobrazem a potřebou ustupovat druhým, proto bývá dotyčný citlivý na kritiku a snadno se psychicky vyčerpá. V diagnostice se tento typ popisuje také jako jedna z kategorií reakcí na frustraci, například v Rosenzweigově testu.. >> detail
Tendence obracet vinu dovnitř a připisovat si odpovědnost za potíže nebo chyby, které ve skutečnosti souvisejí hlavně s jednáním druhých. Člověk pak sám sebe vnímá jako původce nepohody, napětí či frustrace, i když pro to nemá přiměřené důkazy. V psychologii se to chápe jako internalizující způsob připisování příčin, často provázený výraznou sebekritikou a pocity viny.. >> detail
Psychologický metodický směr, který se snaží porozumět duševnímu životu tak, že člověk cíleně obrací pozornost k sobě a systematicky popisuje, co se v něm odehrává. Vychází ze sebereflexe a sledování vlastních prožitků a vědomých obsahů, což může přinášet detailní vhled, ale je to citlivé na subjektivní zkreslení.. >> detail
zaměřený na vnitřní pohled na sebe, na cílené sledování, zkoumání a poznávání vlastní osoby, jde o sebepozorování a uvědomování si vlastních psychosomatických procesů, vlastností, stavů a jevů. >> detail
v psychologii označuje zaměření člověka převážně dovnitř, tedy na vlastní myšlenky, pocity a fantazii, s důrazem na sebepozorování a subjektivní prožitek spíše než na vnější dění. >> detail
Osobnostní nastavení, při němž člověk směřuje pozornost hlavně k vlastním myšlenkám a prožitkům, vyhledává spíše klid a soukromí a po sociálních kontaktech často potřebuje čas o samotě k načerpání sil. Nejde nutně o plachost ani strach z lidí, spíše o preference v tom, odkud bere energii a jak zpracovává podněty.. >> detail
