V medicíně výraz pro něco, co je schopné vyvolat žloutenku, případně pro děj či původ těsně související se žloutenkou. Může se vztahovat například na látky, infekce nebo poškození jater, které vedou ke zvýšení bilirubinu a zežloutnutí kůže a bělma.. >> detail
Lékařský výraz pro jev či onemocnění, které je provázené současně žloutenkou (ikterem) a krvácivými projevy nebo zvýšenou krvácivostí, často při těžších infekčních stavech či poškození jater a srážení krve.. >> detail
Žloutnutí kůže a očního bělma u novorozence vznikající po narození, obvykle kvůli přechodně zvýšenému bilirubinu a nezralé schopnosti jater jej zpracovat.. >> detail
Úzkostná fobie, při níž člověka nadměrně a dlouhodobě děsí možnost, že dostane cévní mozkovou příhodu, a může kvůli tomu přehnaně sledovat tělesné příznaky nebo se vyhýbat situacím, které si s tímto rizikem spojuje.. >> detail
náhlé poškození mozku při poruše prokrvení či krvácení v mozkových cévách, mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda, zkráceně CMP (cévní mozková příhoda). >> detail
V psychoanalýze, zejména ve Freudově pojetí, je id označení pro nejhlubší a převážně nevědomou část psychiky, kde se soustřeďují vrozené pudy a okamžité impulzy a která směřuje k rychlému uspokojení potřeb podle principu slasti.. >> detail
základní nositel dědičné informace v organismu, tedy gen, obvykle konkrétní úsek DNA, který se předává mezi generacemi a podílí se na projevu znaků. >> detail
