Anatomický výraz pro něco, co se vztahuje ke kyčelní kosti (os ilium) a ke kostrči (kokkyx), tedy k oblasti mezi pánví a koncem páteře. V praxi se tento přívěsek často objevuje v názvech struktur pánevního dna, například u části m. levator ani, která směřuje od kyčelní oblasti ke kostrči.. >> detail
V anatomii označení odvozené z lat. os ilium a costa, které se používá pro útvary spojené s kyčelní kostí a žebry, typicky u svalových snopců probíhajících podél páteře.. >> detail
Lékařsko-anatomický výraz odvozený od os ilium (kyčelní kost) a z řeckého hypo ve smyslu pod. Používá se pro popis útvarů, které souvisejí s oblastí kyčelní kosti a s podbřiškem, typicky při popisu nervů, cév nebo vrstev dolní břišní stěny v této krajině.. >> detail
Anatomický výraz odvozený z lat. os ilium a inguen, označuje vztah ke kyčelní kosti a k tříselné oblasti. Používá se při popisu útvarů nebo průběhu tkání mezi kyčlí a tříslem, což má význam i v klinické anatomii, například při orientaci v oblasti tříselného kanálu.. >> detail
Starořecké jméno pro Tróju, tedy legendární město známé z vyprávění o trojské válce. Právě z tohoto označení vychází i název Homérova slavného eposu.. >> detail
Latinský anatomický přídavný výraz odvozený z musculus iliacus a z pecten na stydké kosti, popisuje útvary související s oblastí mezi kyčelní kostí a hřebenem stydké kosti. V praxi se objevuje u názvů struktur pánve, například u iliopektineální linie tvořící část okraje malé pánve.. >> detail
Pojmenování je odvozeno od latinského os ilium, tedy kyčelní kosti, a vyjadřuje souvislost jak s oblastí pánve, tak s krajinou beder. V anatomii se tím poukazuje na strukturu probíhající mezi kyčlí a bederní částí trupu, která se významně podílí na ohnutí v kyčelním kloubu.. >> detail
