psychoterapeutický směr, který se zaměřuje na práci s takzvaným vnitřním dítětem, tedy na zpracování raných emocí a zkušeností z dětství, aby se zmírnila stará zranění a posílilo sebepřijetí i fungování v dospělosti. >> detail
V medicíně a anatomii se tím myslí nervové zásobení orgánu nebo tkáně, tedy přítomnost a průběh nervových vláken, která danou strukturu napojují na centrální nervovou soustavu prostřednictvím nervů vedených mimo ni. Původ výrazu se odvozuje z lat. in ve významu do a nervus. Motorická, hybná složka odpovídá eferentním, odstředivým vláknům, jež přenášejí povely z mozku a míchy k efektorům, hlavně ke svalům, zatímco čití je typicky vedeno aferentně a u vnitřních orgánů se uplatňuje i autonomní, vegetativní nervstvo.. >> detail
Medicína a anatomie: lat. innervatus označuje tkáň nebo orgán, do něhož vstupují nervová vlákna a zajišťují jeho nervové řízení, tedy je inervovaný neboli zásobený nervy. Souvisí s výrazem innervatio, což je nervové zásobení.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené z in ve smyslu ne a z nomen jako jméno. Označuje něco, co nemá vlastní název, nebylo dosud pojmenováno nebo je ponecháno jako bezejmenné, někdy i v odborném popisu (například u anatomických struktur).. >> detail
V mikrobiologii a medicíně jde o infekční agens či jiný biologický materiál, který se při inokulaci záměrně zavádí do hostitele nebo se přenáší na kultivační půdu, aby vyvolal nákazu nebo zahájil růst kultury. Původ slova se spojuje s lat. in a oculus.. >> detail
V širším biologickém smyslu jde o cílené vpravení určité látky nebo biologického materiálu do těla živého organismu či do zvoleného prostředí, aby se tam uchytil a spustil zamýšlený děj, například osídlení nebo vznik infekce.;V mikrobiologii se tím rozumí naočkování živného média malým množstvím buněk či spor, aby se kultura rozmnožila a bylo ji možné dál zkoumat nebo izolovat.;V medicíně se tento termín historicky používal také jako označení očkování, v současné praxi se spíše setkáte s pojmem vakcinace.. >> detail
