V optice a fotometrii označuje izonita křivku, která v daném zobrazení nebo na pozorované ploše propojuje body se shodnou úrovní jasu (luminance) při konkrétních podmínkách pozorování a osvětlení. Používá se k popisu rozložení světla podobně jako vrstevnice vyjadřují stejné výšky v terénu.. >> detail
Mapová čára (izolinie), která spojuje body se stejnou velikostí průběžné změny vybraných parametrů geomagnetického pole Země a používá se při popisu jeho sekulární variace.. >> detail
(fyz.) Vnitřní kvantová vlastnost částic používaná v jaderné a částicové fyzice, analogická běžnému spinu, která vyjadřuje izotopovou symetrii mezi příbuznými částicemi, typicky mezi protonem a neutronem, a uplatňuje se hlavně při popisu silné interakce.. >> detail
(fyz.) křivky tvořící v rovině, popř. v prostoru, soustavy navzájem kolmých (ortogonálních) linií, jimiž se v teorii pružnosti graficky vyznačují směry hlavních napětí.. >> detail
