V latině feminimum s genitivem -onis, odvozené z l. inter (mezi) a l. agere (jednat), označuje děj, při němž se různé složky navzájem ovlivňují a výsledný efekt vzniká jejich souhrou.;V psychologii a sociologii se tím míní oboustranné jednání mezi lidmi nebo skupinami, které má podobu průběžných reakcí a zpětné vazby.;V medicíně a farmacii jde o vzájemné ovlivnění léčiv nebo postupů, kdy jejich kombinace může pozměnit očekávaný účinek, případně zvýšit riziko nežádoucích reakcí.. >> detail
způsob dorozumívání a společného jednání, při němž si zúčastněné osoby nebo organizace průběžně vyměňují informace a navazují na reakce druhé strany, takže komunikace má podobu dialogu, nikoli jednosměrného sdělení. >> detail
být v obousměrném kontaktu, při němž si účastníci nebo části systému vyměňují podněty a zpětnou vazbu, navzájem se tím ovlivňují a slaďují své kroky tak, aby společná činnost mířila k zamýšlenému cíli kolektivu. >> detail
V prostředí sociálních skupin se interakcí rozumí síť vzájemných vlivů a vztahů mezi členy, která se utváří při komunikaci a společné činnosti. Může mít podobu koakce, kdy lidé řeší podobný úkol vedle sebe, ale postupují převážně samostatně, bez výraznější koordinace a bez toho, aby se navzájem podporovali nebo si překáželi. Na opačném pólu stojí kooperace, tedy cílená spolupráce při dosahování společného cíle, často spojená s dělbou rolí, sdílením informací a vnímáním úspěchu jako společného výsledku. Do skupinové dynamiky se může promítat i soutěžení, které někdy slouží jen jako podnět k vyššímu výkonu díky porovnávání výsledků, ale může přerůst v osobní soupeření, kdy se jednotlivci snaží nejen vyniknout, ale také znehodnotit nebo oslabit přínos ostatních. Soutěžní princip lze zároveň zabudovat do organizace práce tak, aby individuální maximální úsilí přispívalo k co nejlepšímu výkonu celého týmu. Zvolený typ interakce ovlivňuje soudržnost skupiny, vznik konfliktů i kvalitu dosažených výstupů.. >> detail
popisující děj nebo vztah, v němž na sebe dvě či více stran průběžně reaguje, dorozumívá se a tím se navzájem formuje či usměrňuje, ať už záměrně, nebo bezděčně, prostřednictvím slov i řeči těla;v odborném kontextu vyjadřuje, že mezi prvky nějakého systému existuje vzájemné působení, kdy změna jedné složky vyvolává odezvu u druhé, například u částic, chemických látek, léčiv nebo technických komponent. >> detail
Zdraví je zde nahlíženo jako holistický a proměnlivý stav, který vzniká z průběžných interakcí mezi tělesnými, psychickými a sociálními stránkami člověka. Současně se předpokládá, že kondice jednotlivce je úzce provázaná s prostředím a vztahy v kolektivech, kde žije či pracuje, a že ji mohou ovlivňovat i širší společenské a planetární souvislosti, například kvalita životního prostředí nebo dostupnost základních zdrojů. Z tohoto pohledu se změny na jedné rovině mohou přenášet do dalších, takže podpora zdraví má smysl nejen u jedince, ale i v jeho okolí a v podmínkách, které sdílí s ostatními.. >> detail
Míra, s jakou nějaké prostředí nebo systém dokáže věrohodně zrcadlit skutečnost a napodobovat její zákonitosti tak, aby působilo co nejpřirozeněji a co nejblíže reálnému světu. Typicky se projevuje tím, že na podněty uživatele reaguje smysluplně a konzistentně, což posiluje dojem, že se člověk pohybuje ve „skutečném“ prostředí.. >> detail