zahrnutý, obsažený, ale nevyjádřený přímo; nikoli zjevný, samosebou se rozumějící;u počítačů často ve významu: výchozí, přednastavené (nastavení). >> detail
Nezjevné a spíše vnitřně probíhající připisování „diagnózy“ nebo zařazení do určité kategorie, které člověk dělá intuitivně, často bez jasně formulovaných kritérií. Bývá laické, silně ovlivněné osobní zkušeností a dojmy, někdy probíhá i bez plného uvědomění, takže nejde o oficiální odborné posouzení a může snadno podléhat zkreslení.. >> detail
zahrnuje hlavně nevědomé procesy, informace se ukládají a využívají bez vědomé kontroly. Patří sem např. osvojování a automatizace některých dovedností (např. chůze), neasociativní učení (habituace), priming, klasické podmiňování a mimovolní návyky, označuje se také jako nedeklarativní paměť.. >> detail
Forma nepřímého přesvědčování, která se vyhýbá otevřeným instrukcím a nátlaku. Vliv se uplatňuje spíš nenápadně, například volbou způsobu podání informací, naznačením souvislostí nebo otázkami, aby si druhý člověk sám dospěl k závěrům a rozhodnutí vnímal jako vlastní. Tento přístup se často spojuje s komunikací, kde je důležitá autonomie a zachování dobrovolnosti, například v poradenství nebo při edukaci.. >> detail
zkreslené, spíše laické usuzování o osobnostních rysech druhého člověka, kdy z omezených pozorovaných projevů nebo z prvního dojmu vyvozujeme celkový obraz jeho povahy a automaticky předpokládáme další vlastnosti, jde o mentální zkratku v sociálním vnímání, která může podporovat stereotypy a vést k nepřesným závěrům. >> detail
Z lat. l. implicare, tedy zaplést nebo zahrnout. Vyjadřuje něco, co není řečeno přímo ani detailně rozvedeno, ale je to v sdělení obsaženo a dá se to odvodit z kontextu, často jako skrytý předpoklad v logice nebo argumentaci.;V informatice označuje výchozí chování programu, které se použije automaticky bez výslovného pokynu uživatele, například přednastavenou volbu, hodnotu nebo krok, s nímž systém počítá, pokud nic nezadáte.. >> detail
