Odborný medicínský výraz pro bolest v oblasti ucha, tedy ušní bolest. Název je odvozen z řeckých kořenů označujících ucho a bolest a v praxi může doprovázet například záněty ucha nebo být přeneseným projevem potíží z okolních struktur, třeba ze zubů či čelistního kloubu.. >> detail
Lékařský termín pro stav, kdy ze zevního zvukovodu vytéká mozkomíšní mok (lat. liquor). Nejčastěji to souvisí s porušením přirozených bariér mezi lebeční dutinou a uchem po úrazu nebo po operaci a jde o důležitý varovný příznak mimo jiné kvůli riziku zánětu mozkových blan.. >> detail
1. Nízké domácí křeslo (lenoška) prodloužené tak, aby se na něm dalo i ležet, zpravidla méně robustní. 2. Zastaralé hanlivé označení Osmanské říše.. >> detail
otorinologie, lékařská disciplína s názvem odvozeným z řeckých kořenů pro ucho a nos, zaměřená na rozpoznávání, prevenci a léčbu onemocnění ucha, nosu a přilehlých nosních dutin. >> detail
V medicíně a anatomii označení pro sluchovou neboli Eustachovu trubici, tedy úzký kanálek spojující střední ucho s nosohltanem, který se podílí na vyrovnávání tlaku v uchu. Název je odvozen z řeckých výrazů pro ucho a trubici.. >> detail
