V sexologii se tím označuje situace, kdy se sexuální vzrušení nebo touha vyvolává především čichovým podnětem, tedy určitou vůní či pachem, například tělesným odérem nebo parfémem. Název je odvozen z řeckého osme a může být řazen mezi parafilie, pokud je tato preference natolik výrazná, že ovlivňuje prožívání nebo chování.. >> detail
Veličina vyjadřující celkové (látkové) množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody. V krevní plazmě ji nejvíce určují ionty (Na+, K+, Cl− aj.), dále glukosa a močovina. Změny této hodnoty zachycují osmoreceptory v hypotalamu a podle potřeby upravují hospodaření s vodou prostřednictvím antidiuretického hormonu (ADH) – podporují zadržování nebo naopak vylučování vody. Zvýšení se typicky projeví žízní a větší odchylky mohou narušit činnost nervové soustavy. Hodnotu lze měřit (v krvi i moči) nebo ji orientačně vypočítat. Roste při velkých ztrátách vody (dehydrataci) nebo při hromadění osmoticky aktivních látek, např. glukosy u těžké neléčené cukrovky. Přílišný pokles v krvi (např. při nadměrném převodnění) vede k přesunu vody do buněk, ty otékají, poškozují se a mohou i prasknout. Rozpad červených krvinek se projeví jako hemolýza, otok mozkových buněk může vyvolat těžké poruchy, křeče až bezvědomí ("otravu vodou"). Fyziologický roztok obsahuje takové množství chloridu sodného, aby měla jeho hodnota co nejblíže krevní plazmě, souvisí s pojmy osmóza a osmotický.. >> detail
atis, f. (ř. osmos popud) veličina vyjadřující osmotický účinek roztoku daný množstvím osmoticky účinných částic vztaženým k hmotnosti roztoku. V klinické praxi se podle ní hodnotí složení tělních tekutin, například u plazmy nebo moči, a obvykle se uvádí v osmol/kg.. >> detail
Samovolný přechod molekul rozpouštědla přes polopropustnou membránu z prostředí s nižším obsahem rozpuštěných částic do prostředí, kde je rozpuštěných látek více, což vede k vyrovnávání rozdílů a projevuje se vznikem osmotického tlaku.;V buněčné biologii jde hlavně o přesun vody přes membrány buněk a tkání podle rozdílů v koncentraci rozpuštěných látek, čímž se mění objem buněk a vodní bilance organismu, často za účasti specializovaných kanálů zvaných akvaporiny.. >> detail
