Lékařský termín odvozený z ř. osteon (kost) a ř. haima (krev), který popisuje patologické městnání nebo nadměrné nahromadění krve uvnitř kosti, často v oblasti kostní dřeně.. >> detail
V medicíně výraz pro opětovné vytvoření kosti, tedy regeneraci a obnovu kostní tkáně, typicky jako součást reparace po poškození. Název vychází z řeckých kořenů odkazujících na kost a na znovuvznik.. >> detail
Ostění (architektura, stavebnictví) je soubor ploch a hran vymezujících stavební otvor v tloušťce stěny, typicky pro okno nebo dveře. Tvoří jej svislé boční části a horní část u nadpraží, případně i spodní partie u parapetu. Ostění určuje, jak hluboko je výplň otvoru osazena vůči líci zdiva, a je důležité pro napojení rámu, omítek, obkladů či zateplení a pro omezení tepelných mostů. Může být přímé, šikmo rozšířené nebo profilované, u historických staveb často kamenné a dekorativně opracované. Někdy se termín špaleta užívá pro vnitřní ostění a v širším smyslu může ostění znamenat i zdivo či obklad rámující otvor.. >> detail
Chirurgický, nejčastěji ortopedický výkon prováděný v okolí kloubu, při němž se kost cíleně protne a podle rozsahu zákroku se může odebrat i menší úsek kosti, aby bylo možné kloub zpřístupnit nebo odstranit postiženou část. Název je odvozen z řec. osteon, tedy kost.. >> detail
Chronické degenerativní onemocnění kloubů, při němž se postupně zhoršuje stav kloubní chrupavky a dochází i ke změnám v kosti, což se typicky projeví bolestí, ztuhlostí a omezením pohybu.. >> detail
