V lékařství jde o osteoblastom, tedy nezhoubný nádor vycházející z buněk tvořících kost a vytvářející osteoid i zralou kostní tkáň. Mívá pomalý růst a často se projevuje vleklou bolestí, někdy postihuje i páteř. Označení je odvozeno z řeckého osteon, kost.. >> detail
Lékařský termín pro zhoubný nádor postihující kostní tkáň, který se může šířit do okolních struktur a v pokročilejších případech i metastazovat. Pojmenování vychází z řeckého základu osteon a označení karkinoma.. >> detail
Osteoklazie je resorpce kosti, tedy děj, při němž se kostní tkáň postupně rozkládá a vstřebává, nejčastěji působením osteoklastů v rámci přirozené přestavby skeletu. Název je odvozen z řeckého osteon, kost, a zvýšená aktivita tohoto procesu se uplatňuje i u některých onemocnění, například při osteoporóze.. >> detail
Lékařský výraz pro mimořádně intenzivní bolest kostí, která bývá vyčerpávající, hluboká a někdy se nápadně zhoršuje v klidu nebo v noci. Klasicky se popisuje u pozdní lues, často v souvislosti s postižením okostice. Etymologicky vychází z ř. osteon kost a ř. kopos únava.. >> detail
Rozsáhlé onemocnění kostry založené na poruše přestavby a mineralizace kostní tkáně, při němž se kosti postupně oslabují, snadno se deformují a častěji dochází k prasklinám či zlomeninám. Vzniká při rozvratu regulačních procesů, které udržují rovnováhu metabolismu minerálů, typicky v souvislosti s hormonálními vlivy nebo nedostatkem vitaminu D.. >> detail
Lékařský pojem pro osteoektopii, tedy situaci, kdy se kost nebo kostní tkáň nachází mimo své obvyklé anatomické uložení, například jako vrozená odchylka nebo při vzniku heterotopické osifikace.. >> detail
Nezhoubná fibroosseózní nádorová léze kosti, v níž se pojivová vazivová složka prolíná s novotvořenou kostní tkání. Obvykle postupuje pomalu, bývá spíše lokálně ohraničená a nemá sklon k metastazování. Pojmenování vychází z kořenů osteon a fibra.. >> detail
