V lékařství a fyziologii jde o stav, kdy jsou v organismu vyrovnané osmotické poměry, takže tělní tekutiny mají v podstatě stejný osmotický tlak. Důsledkem je, že přes polopropustné membrány nevzniká výrazný čistý tok vody jedním směrem.. >> detail
Izostenurie, termín odvozený z ř. isos ve významu stejný a z ř. uron moč. Jde o stav, kdy ledviny tvoří moč s téměř neměnnou relativní hustotou, která se pohybuje blízko hodnot glomerulárního ultrafiltrátu krevní plazmy. Obvykle to ukazuje na oslabenou schopnost ledvin moč koncentrovat i zřeďovat, například při chronickém poškození ledvinného parenchymu.. >> detail
Atmosférický stav, kdy v určitém výškovém pásmu vzdušného obalu Země zůstává teplota při přechodu do vyšších hladin prakticky stejná, takže svislá změna teploty je zanedbatelná.. >> detail
Pojem vytvořený z řeckých základů vyjadřujících stejnost a teplo, který se používá pro stav, kdy teplota zůstává v podstatě neměnná, u živých organismů tedy pro dlouhodobě stabilní tělesnou teplotu udržovanou termoregulací.. >> detail
V chemii jde o stav, kdy roztoky různých rozpuštěných látek mají při srovnatelných podmínkách stejný osmotický tlak, obvykle díky shodnému množství osmoticky aktivních částic v daném objemu.;V biologii a medicíně se tím popisuje roztok s osmotickým tlakem blízkým tělním tekutinám, takže přes buněčné membrány nevzniká výrazný čistý tok vody a buňky se nescvrkávají ani nenabobtnávají.. >> detail
Různé nuklidy jednoho chemického prvku, které mají shodné protonové číslo, ale liší se hmotnostním číslem, protože v jádře obsahují jiný počet neutronů, což se projeví odlišnou atomovou hmotností a někdy i stabilitou.. >> detail
Pojem vychází z řeckého isos, tedy stejný, a označuje směrovou nezávislost vlastností. Jde o situaci, kdy se určitá látka nebo prostředí projevuje stejně bez ohledu na to, v jakém směru ji zkoumáme, což se uplatňuje třeba při popisu šíření světla nebo tepla.;V matematice a ve statistickém popisu je tím míněna invariance vůči změně směru, například když se výsledek po otočení souřadnic nemění a rozhodující je spíš vzdálenost než orientace.. >> detail
Vlastnost látky nebo prostředí, kdy se naměřené fyzikální parametry nemění s orientací měření, tedy chování je stejné bez ohledu na to, kterým směrem se na materiál „díváme“. Často se s tím setkáme u amorfních látek, zatímco u některých krystalů bývá situace opačná.;V matematickém a statistickém popisu se tím míní, že vlastnosti modelu, pole nebo prostoru jsou nezávislé na směru: závisí jen na vzdálenosti či velikosti, ne na orientaci. Tento předpoklad se používá například při práci s náhodnými poli a při idealizovaných modelech velkorozměrové struktury vesmíru.. >> detail
V krystalografii označuje situaci, kdy různé látky krystalizují ve stejném strukturním typu a se srovnatelnou symetrií, ale jejich částice se v krystalové mřížce nedokážou vzájemně nahrazovat, takže z nich nevznikají směsné krystaly ani pevné roztoky.. >> detail
