mající stejný osmotický tlak; Roztoky, které mají stejné množství částic v objemové jednotce; V lékařství se pod pojmem izotonický rozumí roztok, který má stejný osmotický tlak jako krev.. >> detail
varianty atomů jednoho chemického prvku, které se liší složením atomového jádra, typicky počtem neutronů, a tím i svou hmotností, přestože jejich chemické vlastnosti zůstávají většinou velmi podobné. >> detail
Ve fyzice a nauce o materiálech jde o situaci, kdy zjištěná hodnota určité vlastnosti látky zůstává stejná i tehdy, když změníme orientaci měření, tedy nezáleží na tom, kterým směrem vzorek zkoumáme. Typicky se to uvádí u veličin jako mechanická tuhost, tepelná nebo elektrická vodivost či optické chování.;V matematice a statistice se tím popisuje souměrnost vůči otočení, kdy objekt, rozdělení nebo náhodné pole nemá „preferovaný“ směr a jeho charakter závisí jen na velikosti vzdálenosti, nikoli na jejím směru. Často se to formuluje jako invariance při rotacích souřadnic.;V kosmologii označuje předpoklad, že při pohledu z daného místa vypadá vesmír ve velkých měřítcích ve všech směrech podobně, což je jedna ze součástí kosmologického principu používaného při popisu vývoje vesmíru.. >> detail
Popisuje prostředí nebo látku, u nichž nejsou vlastnosti závislé na směru. Ať se na vzorek díváte nebo ho měříte z kterékoliv strany, vycházejí stejné hodnoty, například pro šíření vln, vodivost nebo optické chování. Tento pojem se používá hlavně ve fyzice a ve vědách o materiálech, často jako zjednodušující model nebo pro amorfní látky. Příklad: ve vakuu se elektromagnetické záření šíří stejně do každého směru.;V matematice a statistice tak lze označit útvar, funkci či rozdělení, které se nemění při otočení prostoru. Jinými slovy, popis je rotačně invariantní a neupřednostňuje žádný směr.. >> detail
