Menší pružný, většinou nafukovací cvičební míček používaný ve fyzioterapii a zdravotním cvičení, který slouží k podpoře stability, aktivaci hlubokých svalů a zlepšení koordinace či uvolnění při rehabilitaci.. >> detail
označení pro společenskou elitu na úplném vrcholu hospodářského i mocenského uspořádání, tedy skupinu s největším majetkem, příjmy a výrazným vlivem na veřejné i soukromé rozhodování. >> detail
Overclocking je záměrné zvýšení pracovní frekvence počítačové součásti nad její běžné nebo výrobcem stanovené provozní nastavení s cílem získat vyšší výkon. Nejčastěji se týká procesoru (CPU), grafického procesoru (GPU) nebo operační paměti. Českým ekvivalentem je přetaktování.
U procesoru se výsledná pracovní frekvence odvozuje zejména od základní frekvence a násobiče. Při overclockingu se některý z těchto parametrů zvýší, případně se současně upraví napájecí napětí, aby součást zůstala při vyšší frekvenci stabilní. Vyšší frekvence může zvýšit výpočetní výkon, současně však zpravidla zvyšuje spotřebu energie a produkci tepla.
Možnosti overclockingu závisí na konkrétním hardwaru. Některé procesory mají násobič uzamčený a přetaktování podporují jen omezeně nebo vůbec, zatímco jiné jsou výrobcem určeny pro širší změny frekvence. Pro stabilní provoz je důležité dostatečné chlazení, vhodná základní deska a napájecí soustava schopná vyšší zátěže.
Přetaktování může vést k nestabilitě systému, vyšším teplotám, chybám při výpočtech nebo zkrácení životnosti komponent. Při nevhodném nastavení může dojít i k poškození hardwaru. Výrobci proto upozorňují, že provoz součástí mimo stanovené specifikace může ovlivnit záruku a spolehlivost zařízení.
Opakem overclockingu je underclocking, tedy snížení pracovní frekvence, obvykle za účelem omezení spotřeby, produkce tepla nebo hlučnosti chlazení.. >> detail
Kognitivní zkreslení, při kterém člověk přeceňuje své znalosti a schopnosti a je si svými úsudky jistější, než odpovídá realitě, což vede k omylům a podceňování nejistoty i rizik.;V oblasti ekonomického a pracovního rozhodování se projevuje jako sklon věřit, že máme situaci lépe pod kontrolou než ostatní, a proto volit příliš odvážné postupy nebo dělat závěry z nedostatku informací.. >> detail
psychologický jev, kdy je míra sebedůvěry vyšší, než odpovídá skutečnosti, člověk si přeceňuje vlastní předpoklady, schopnosti a dovednosti a zároveň přehnaně optimisticky odhaduje šanci na výjimečný výkon a úspěch. >> detail
stanovení diagnózy, která je z klinického hlediska nepotřebná – označení stavu, jenž by pacientovi nezpůsobil potíže a obvykle by nevyžadoval léčbu. >> detail
stanovení diagnózy, která je zbytečná nebo nepřiměřená (jde o odhalení či označení stavu, jenž by pacientovi jinak nezpůsobil potíže a nevyžadoval by léčbu). >> detail
Přisouzení příliš vysoké hodnoty, významu nebo úrovně něčemu či někomu, takže výsledný obraz neodpovídá realitě a může vést k nerealistickým očekáváním.;V rámci odhadování a měření jde o situaci, kdy vypočtený nebo naměřený odhad vychází vyšší než skutečná hodnota sledované veličiny, často kvůli systematické chybě postupu nebo nevhodným předpokladům.;V psychologickém smyslu označuje sklon člověka přeceňovat své schopnosti, znalosti nebo pravděpodobnost úspěchu, což může zkreslovat rozhodování a posilovat nepřiměřenou sebedůvěru.. >> detail
V psychologii jde o rys, kdy člověk vnímá a prožívá dění kolem sebe i vlastní vnitřní stavy mimořádně intenzivně a často na ně odpovídá rychleji a silněji než je běžné. Tento jev se popisuje například v kontextu teorie Kazimierze Dąbrowského a může se promítat do silných emocí, zvýšené smyslové citlivosti nebo výrazné potřeby mentální aktivity.;V medicíně a neurovědách označení pro zvýšenou dráždivost organismu, zejména nervové soustavy, kdy je práh pro vyvolání odpovědi snížený a i poměrně slabé vnější nebo vnitřní impulzy mohou spustit nápadně výraznou reakci.. >> detail