ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) je průmyslový standard popisující rozhraní mezi operačním systémem a firmwarem počítače (BIOS nebo UEFI) pro konfiguraci zařízení a řízení spotřeby. ACPI předává správu napájení z firmware na OS, takže systém může jednotně řídit uspání, hibernaci, probuzení, výkon procesoru, nabíjení a tepelné limity podle aktuální zátěže a politiky uživatele. Specifikace zavádí stavové modely systému (S0–S5), zařízení (D0–D3) i CPU (C a P stavy) a popis hardwaru pomocí tabulek ACPI, například DSDT a SSDT, které obsahují bajtkód AML spouštěný ovladačem ACPI. Standard zahrnuje i události jako stisk tlačítka napájení či zavření víka. V praxi se s ACPI setkáme v nastavení BIOSu, v ovladačích OS i při diagnostice tabulek. Chyby v tabulkách ACPI často způsobují potíže se spánkem, baterií nebo ventilátory.. >> detail
Acquis communautaire (francouzsky, doslova „výdobytky Společenství“) je ustálený termín práva Evropské unie pro souhrn právních norem, zásad, judikatury a dalších závazků, které byly v rámci Unie postupně vytvořeny a jsou závazné pro členské státy. V češtině se někdy parafrázuje jako „právní řád EU“ nebo „soubor práva a povinností Unie“. Zahrnuje primární právo (zakládací smlouvy), sekundární legislativu (nařízení, směrnice, rozhodnutí), výklad Soudního dvora EU, mezinárodní dohody Unie i pravidla a standardy společných politik. Acquis je proměnlivé a průběžně se rozšiřuje, proto se hodnotí nejen formální převzetí, ale i skutečná schopnost předpisy uplatňovat a vymáhat. Výraz se obvykle ponechává v původní podobě a zpravidla se neskloňuje. Při přístupových jednáních je acquis communautaire rozdělováno do tematických kapitol a uchazeč je povinen je přijmout jako celek, případné odchylky se řeší přechodnými obdobími.. >> detail
Acrochordon (česky též akrochordon) je běžný nezhoubný kožní výrůstek, v dermatologii označovaný jako fibroepiteliální polyp neboli skin tag. Má podobu měkké, často stopkaté papuly barvy kůže až hnědavé, velikosti od několika milimetrů po jednotky centimetrů. Vzniká hlavně v místech mechanického tření a vlhka, typicky na krku, v podpaží, v tříslech, na víčkách nebo pod prsy. Mikroskopicky jde o výběžek krytý epidermis s vazivově cévním stromatem uvnitř. Častěji se vyskytuje u dospělých, při obezitě, inzulinové rezistenci, diabetu či v těhotenství. Není prekancerózní, ale při rychlé změně, pigmentaci nebo krvácení je vhodná kontrola k vyloučení jiné léze. Odstraňuje se z kosmetických či mechanických důvodů snesením, kryoterapií nebo elektrokauterizací. Název je z řec. akros „krajní“ a chordé „provazec“.. >> detail
Latinské rčení doslova „hra je dohrána“ nebo „příběh je u konce“ (acta = odehraná, vykonaná, est = je, fabula = hra, vyprávění). V latině je fabula ženského rodu, proto se příčestí acta shoduje v rodě i čísle a někdy se setkáme i s pořádkem slov „Fabula acta est“. Původně šlo o závěrečnou formuli římského divadla, po níž následovala výzva k potlesku „plaudite“ a která oznamovala ukončení představení. Podle Suetonia ji měl na smrtelné posteli pronést císař Augustus ve znění „Acta est fabula, plaudite“, čímž přirovnal svůj život k roli na jevišti. V novověku se citát užívá přeneseně pro definitivní uzavření událostí, epochy nebo vlastního působení, často s ironickým či melancholickým podtónem. V češtině se objevuje v literatuře, humanitních oborech i publicistice jako knižní závěrečná poznámka typu „je konec, dohráno“.. >> detail
Latinské rčení „Acta, non verba“ doslova znamená „činy, ne slova“. V latině je acta „to, co bylo vykonáno“, tedy skutky či výsledky, a verba jsou „slova“ ve smyslu prohlášení a slibů, částice non vyjadřuje zápor. Úsloví zdůrazňuje, že věrohodnost člověka, instituce nebo projektu se má posuzovat podle konkrétních činů, práce a odpovědnosti, nikoli podle řečnických gest, programových tezí či morálních deklarací. V komunikaci funguje jako apel k praktickému jednání nebo jako výtka proti planým slibům a verbalismu. Užívá se jako motto škol, spolků, dobrovolnických a skautských organizací i jako stručná rétorická vsuvka v debatě. V češtině funguje jako nesklonný citát, často psaný kurzivou, někdy i bez čárky. Objevuje se i v blízké variantě „Facta, non verba“. Významově se blíží rčení „skutek je víc než slovo“.. >> detail
ACTH (adrenokortikotropní hormon, angl. adrenocorticotropic hormone) je peptidový hormon vznikající v předním laloku hypofýzy štěpením proopiomelanokortinu (POMC). Jeho uvolňování řídí hypotalamický CRH, má výrazný cirkadiánní rytmus s ranním maximem a zvyšuje se při stresu. ACTH se váže na receptory v kůře nadledvin a podporuje hlavně tvorbu a sekreci kortizolu, částečně i nadledvinových androgenů. Kortizol pak působí negativní zpětnou vazbou a tlumí další sekreci ACTH. Protože je ACTH příbuzné melanocytostimulačním hormonům, může jeho nadbytek provázet hyperpigmentace. Stanovení plazmatického ACTH a stimulační test se syntetickým analogem (kosyntropinem) pomáhají odlišit příčiny Cushingova syndromu a hodnotit nedostatečnost nadledvin, např. u Addisonovy choroby.. >> detail
