Označení pro autofagii, doslova „jíst sám sebe“ z řec. autos a fagein. Jde o děj, při němž buňka cíleně rozkládá vlastní součásti a jejich stavební látky znovu využívá, například při stresu nebo nedostatku živin, zároveň tím odstraňuje poškozené buněčné struktury.. >> detail
Autofobie je označení pro chorobně zesílený strach spojený se samotou, tedy s představou, že člověk zůstane bez druhých lidí nebo bude odkázán jen na sebe. Název vychází z ř. autos sám a ř. fobos strach. V psychologii se řadí mezi úzkostné fobie a může vést k silné úzkosti, panickým příznakům a vyhýbání se situacím, kdy není nablízku někdo známý.. >> detail
Subjektivní představa a prožívání nemoci se obvykle skládá ze čtyř částí: 1) Percepční (senzitivní) – tělesné vjemy, zejména bolest a další potíže dané šířením nervových vzruchů z periferie. 2) Emoční (citová, afektivní) – pocity jako strach, úzkost nebo naděje, které mohou průběh uzdravování brzdit i podporovat. 3) Volní – míra vůle a odolnosti, ovlivňuje, jak pacient snáší utrpení, jak je aktivní a jak ukázněně spolupracuje při vyšetření a léčbě. 4) Racionální (kognitivní, informativní) – porozumění nemoci založené na znalostech a na tom, nakolik pacient hodnotí svůj stav subjektivně či objektivně, vychází z jeho představ o nemoci.. >> detail
soustavy, které se samy vytvářejí, samy udržují a obnovují svou vnitřní organizaci a zároveň se dále vyvíjejí, typickým příkladem jsou živé organismy. >> detail
(z autos a producere) V imunologii označení pro situaci, kdy si organismus postižený nemocí sám vytváří ochranné nebo léčebně působící látky, typicky protilátky, a tím přispívá k překonání onemocnění. Protilátky získané z krevního séra lze následně podat i jiné nemocné osobě jako pasivní imunizaci, tedy přenos hotové obranyschopnosti s rychlým, avšak zpravidla jen přechodným účinkem.. >> detail
reakce mezi dvěma molekulami téhož rozpouštědla (např. vody), při níž jedna molekula odevzdá proton (chová se jako kyselina) a druhá ho přijme (chová se jako báze). >> detail