abalienatio mentis (lat.), doslova odcizení mysli, historický právnický a lékařský termín pro těžkou poruchu duševních funkcí, při níž je narušen úsudek, vnímání reality a schopnost jednat racionálně a ovládat své jednání. Vychází ze slova abalienatio či alienatio, odcizení, převedení na jiného, zcizení, a z mens, mentis, mysl. Podoba s předponou ab- je doložena hlavně ve středověké latině a zpravidla se chápe jako významově totožná s běžnějším alienatio mentis. V právních pramenech označuje nepříčetnost nebo duševní chorobu relevantní pro způsobilost k právním úkonům a trestní odpovědnost, například při posuzování platnosti vůle. V medicíně a rané psychiatrii šlo o široké označení stavů jako delirium, mánie či demence. V současné češtině se užívá hlavně v historických citacích a není to termín moderních diagnostických klasifikací.. >> detail
počítače, termín označující software (počítačový program nebo hru), který je již zastaralý a firma, která jej vytvořila se již o něj nestará (abandon = v angličtině znamená: opustit). Termín Abandonware není přesně vymezen, ale obecně je za něj považován software, který je starý alespoň 10 let a nebo se již 5 let neprodává.. >> detail
Abarognóza (též abarognozie, z řec. a- „bez“ + baros „tíha“ + gnósis „poznání“) je porucha vyšších somatosenzorických funkcí, při níž je narušena schopnost rozlišit a porovnat hmotnost předmětů pouze hmatem a propriocepcí. Pacient se zavřenýma očima nedokáže určit, který z dvou stejně velkých objektů je těžší, a to i při zachovaném základním dotykovém čití, bolesti a svalové síle. Jde o deficit diskriminačního hlubokého čití a bývá součástí tzv. kortikální senzitivní poruchy, často spolu s astereognózií, poruchou grafestezie či polohocitu. Příčinou mohou být léze temenního laloku a thalamu, postižení zadních provazců míšních nebo periferní neuropatie. Vyšetřuje se jednoduchými váženými předměty v obou dlaních a hodnotí se i stranová asymetrie. Nález napomáhá lokalizaci poruchy, u kortikálních lézí se typicky projeví na opačné straně těla.. >> detail
Latinský medicínský termín, z řec. a- bez a basis krok, označující psychogenní abázii, tedy neschopnost stát a chodit nebo nápadně nejistou chůzi vyvolanou psychickými mechanismy, nikoli strukturálním poškozením mozku, míchy či periferních nervů. Patří mezi funkční neurologické symptomy (konverzní či disociativní porucha). Projevuje se často náhle, bývá proměnlivá, s neobvyklými pády bez úrazu a se zlepšením při odvedení pozornosti nebo při oporě. Neurologické vyšetření obvykle ukazuje zachovanou svalovou sílu a koordinaci v leže. V diferenciální diagnostice se odlišuje od ataxie, paréz a vestibulárních poruch. Diagnóza se stanovuje na základě pozitivních klinických znaků a současného vyloučení akutních organických příčin. Léčba zahrnuje vysvětlení diagnózy, fyzioterapii a psychoterapeutickou práci se stresem, úzkostí či traumatem.. >> detail
abasso (italsky a basso, doslova „v basu, nízko“) je výraz z hudební terminologie. Objevuje se v partiturách, v názvech hlasů a v poznámkách k obsazení jako pokyn, že daná melodie, doprovod nebo celý part má být veden v basové poloze, případně svěřen basovému hlasu či basovému nástroji. Setkat se lze i s formulací „abasso solo“, která vymezuje samostatný basový part bez vyšších hlasů. V praxi starší hudby se často vztahuje k basové linii, která tvoří harmonický základ skladby. Ve spojení „(a) basso continuo“ označuje nepřetržitý bas, nad nímž realizační nástroj (cembalo, varhany, loutna) doplňuje akordy podle číslic. V češtině se užívá převážně nesklonně a někdy se zapisuje odděleně jako původní italské spojení a basso. Neplést s italským zvoláním abbasso ve významu „dolů s“, které se píše se dvěma b.. >> detail
