À la carte [a la kart] je francouzský gastronomický termín označující způsob stravování, kdy si host vybírá jednotlivé pokrmy z jídelního lístku a platí je po položkách, na rozdíl od pevně sestaveného menu či denní nabídky. Doslova znamená „podle karty“, kde carte je jídelní lístek. V restauracích bývá à la carte spojeno s širším výběrem, individuální úpravou objednávky a obsluhou u stolu, často i s vyšší cenou za porci. V češtině se užívá jako nesklonné přídavné jméno nebo příslovečné určení: à la carte menu, à la carte restaurace, oběd à la carte. Přeneseně se výraz používá pro jakýkoli systém „na míru“, kdy si zákazník sestaví výslednou nabídku z volitelných položek a neplatí jednotný balíček. V praxi se někdy píše i a la carte bez diakritiky a v sazbě může být zvýrazněno kurzívou.. >> detail
À la hause je v češtině se vyskytující, avšak pravopisně chybná podoba francouzského burzovního spojení à la hausse (čti [a la ós]). Užívá se hlavně v ekonomické publicistice a investiční terminologii, kde popisuje růstový směr vývoje. Výraz označuje pohyb nebo očekávání směrem vzhůru, tedy růst cen, kurzů či úrokových sazeb, a přeneseně prorůstové, takzvaně býčí naladění trhu. Uplatňuje se jako nesklonné příslovečné určení i jako přívlastkový výraz: trend à la hausse, ceny jsou à la hausse, spekulovat à la hausse, fr. jouer à la hausse. Základem je fr. hausse „zvýšení, nárůst“ od slovesa hausser „zvyšovat“, dvojité s zachovává výslovnost [s]. Protikladem je à la baisse. V českém odborném stylu se často píše bez diakritiky a la hausse, v neutrálních textech lze nahradit výrazy na vzestupu, rostoucí, růstově.. >> detail
á la hausse (správně fr. à la hausse, dosl. „k vzestupu, směrem nahoru“, výslovnost přibl. [a la os]) výraz užívaný hlavně v ekonomii, statistice a burzovní praxi pro označení růstové tendence. Vyjadřuje, že cena, kurz, index, úroková sazba nebo jiná sledovaná veličina roste, případně že se očekává její další růst. Vyskytuje se v ustálených spojeních typu „tendence à la hausse“, „revize prognózy à la hausse“ nebo „spekulovat à la hausse“, tedy nakupovat či držet pozici s cílem profitovat z budoucího zdražení, obdobně jako anglické bullish nebo long. V češtině je spojení obvykle nesklonné, často psané bez gravisu jako a la hausse, a užívá se spíše knižně až publicisticky. Není totožné s českým užitím „à la“ ve smyslu „na způsob“, zde jde o doslovné francouzské „à la“ = „k, do“. Opačný směr vyjadřuje à la baisse.. >> detail
À la longue [a la lɔ̃g] (franc. „v dlouhém běhu“) je ustálené příslovečné spojení přejímané do češtiny jako stylově příznakový, mírně knižní výraz. Znamená „z dlouhodobého hlediska, v delším časovém horizontu, postupem času, dříve či později, nakonec“. Užívá se k vyjádření, že účinek nebo důsledek se ukáže až po delším období a že krátkodobé výkyvy nejsou rozhodující. Větně stojí jako volné příslovečné určení nebo větný příslovečný člen: „À la longue se chyby nasčítají“, „Bez odpočinku je to à la longue neudržitelné“. Nejde o konstrukci à la „na způsob“, proto se obvykle píše celé à la longue a neohýbá se. Původně jde o spojení předložky à a ženského tvaru přídavného jména longue. V českých textech se někdy zjednodušuje na a la longue, ve formální sazbě se doporučuje ponechat akcent.. >> detail
à la mode [a la mod] je francouzské ustálené spojení doslova „podle módy“. V češtině se užívá jako nesklonné příslovečné nebo přívlastkové určení ve významu moderně, v módě, podle aktuálního vkusu a trendů, často v publicistice, reklamě i běžné řeči u oděvů, účesů nebo zařízení bytu. Ve spojení s podstatným jménem obvykle stojí za ním: šaty à la mode, účes à la mode. Může mít i lehce ironický odstín, kdy naznačuje okázalé následování módních novinek. V psaných textech bývá vyznačeno kurzivou, s původním akcentem à, případně zjednodušeně jako a la mode. V gastronomii, zvláště v angloamerickém prostředí, znamená podávání dezertu či koláče se zmrzlinou, např. jablečný koláč à la mode. Z výrazu vznikla i počeštěná přídavná forma alamodní ve významu módní, moderní, dnes spíše knižní nebo zastarávající.. >> detail
Latinské spojení a latere (z předložky a, od, a lat. latus, lateris, bok, strana) doslova znamená „od boku“, „ze strany“, tedy z bezprostřední blízkosti nebo na příkaz někoho stojícího vedle. V češtině se užívá především v římskokatolické církevní správě a diplomacii. Ve vazbě kardinál a latere či legát a latere označuje papežského legáta vyslaného na mimořádnou misi jako osobního zástupce papeže, jednajícího „z jeho strany“. Jde o nejvyšší typ legáta, obvykle kardinála, který má široké, mandátem vymezené pravomoci, může např. předsedat jednáním nebo církevním shromážděním, provádět vizitace, udělovat dispensy a má přednost před běžnými nuncii či delegáty. Výraz je nesklonný a stojí zpravidla jako přívěsek za názvem funkce. Přeneseně se někdy užije pro nejbližšího poradce, „pravou ruku“ významné osoby.. >> detail
a libelis (správně lat. a libellis, též ab libellis) je latinský úřední titul doslova „od žádostí, od podání“ podle slova libellus „lístek, spisek, písemná prosba“. V římské císařské kanceláři označoval tajemníka či referenta, který přijímal a třídil petice adresované panovníkovi a připravoval návrhy odpovědí, z nichž vznikaly císařské reskripty. Titul se překládá i jako petiční tajemník nebo referent pro stížnosti. Funkce patřila k okruhu císařských sekretářů vedle ab epistulis nebo a rationibus a mohla mít značný vliv na každodenní správu i vývoj práva. V novověké latině se výraz někdy užívá i pro obdobnou kancelářskou agendu u církevních či státních úřadů. V češtině se objevuje hlavně v odborných historických a právních textech jako nesklonný výraz, často psaný kurzívou.. >> detail
