Potřeba mladých lidí veřejně vyjadřovat a prosazovat své nové, vlastní názory a způsoby chování, které se často výrazně liší od toho, jak myslí, prožívají a jednají jejich rodiče (pojem K. Z. Lorenze).. >> detail
Latinské sloveso 3. konjugace (adolesco, adolescere, adolevi, adultum) s inchoativní příponou -sc-, doslova „začít růst“, ve významu dorůstat, dospívat, vyzrávat, rozvíjet se a nabývat síly, a to jak tělesně, tak obrazně u dovedností, charakteru či společenských útvarů. V češtině se objevuje hlavně jako citovaný latinský infinitiv v klasické filologii, v etymologii a v textech vývojové psychologie, kde ukazuje původ slov adolescence, adolescent i latinského participia adolescens „dospívající“. Je odvozeno od alere „živit“ s předponou ad- a tvar adultum stojí v pozadí mezinárodního výrazu adultní a anglického adult. V českém textu se zpravidla píše kurzivou a připojuje se překlad nebo vysvětlení. Mimo citace se neužívá jako běžné české sloveso. Výsl. [adoleskere].. >> detail
Psychologické označení pro nadměrnou a často úzkostnou posedlost ideálem dokonale svalnatého a „bezchybného“ těla, typicky u mužů. Člověk se vnímá jako málo vypracovaný i při objektivní svalnatosti, proto opakovaně kontroluje vzhled, porovnává se s ostatními, přehnaně posiluje, drží rigidní dietu a může nadužívat doplňky stravy či anabolické steroidy. Pojem se užívá v klinické i populární literatuře jako zastřešující popis jevů blízkých tělesné dysmorfické poruše, zejména její podobě zvané svalová dysmorfie neboli bigorexie. Název odkazuje na mytického Adonise a na společenské normy krásy, nejde však o samostatnou diagnózu. Důsledkem mohou být zranění, zdravotní komplikace, sociální stažení, poruchy nálady i zhoršení školy či práce. Pomáhá psychoterapie, úprava tréninkových návyků a práce se sebehodnocením i s tlakem médií a fitness kultury.. >> detail