Bodový systém pro rychlé a vzájemně srovnatelné posouzení stavu novorozence, který se provádí 1, 5 a případně i 10 minut po porodu. Hodnotí se pět znaků: dýchání (respirace), srdeční frekvence, barva kůže, svalové napětí (tonus) a reakce na podněty (např. při odsávání nasálním katetrem). Každý znak se ohodnotí 0–2 body.
Kritéria: srdeční frekvence: >100/min = 2, <100/min = 1, bez pulsu = 0, dýchání: dobré, křik = 2, pomalé nebo nepravidelné = 1, bez dýchání = 0, svalový tonus: aktivní pohyb = 2, omezený pohyb nebo flexe končetin = 1, ochablost = 0, reakce na podněty: kašel nebo kýchání při odsávání = 2, pouze grimasy = 1, bez reakce = 0, barva kůže: růžová po celém těle = 2, růžový trup a akrální cyanóza (končetiny) = 1, bledá nebo modrošedá = 0.
Součet 8–10 bodů se považuje za normální nález, 4–7 bodů ukazuje na mírnou až střední porodní asfyxii (stav může vyžadovat resuscitační opatření) a 3 body a méně znamenají nutnost okamžité resuscitace.. >> detail
Virginia Apgarová (1909–1974) byla americká lékařka a anestezioložka. Do historie medicíny vstoupila tím, že zavedla tzv. Apgar skóre – standardizovaný postup, který se ve druhé polovině 20. století stal běžnou metodou vyšetření a posouzení stavu novorozence po porodu podle zbarvení kůže, srdeční činnosti, dýchání, svalového napětí a reakce na podráždění.. >> detail
Afagie, lékařské označení pro stav, kdy člověk nedokáže polykat, a proto není schopen přijímat potravu ani tekutiny běžnou cestou. Název je odvozen z ř. fagein sníst a často se uvádí u závažných poruch nervového řízení polykání nebo při mechanické překážce v oblasti hltanu či jícnu.. >> detail
Screeningový test afázie – diagnostický nástroj k rychlému zachycení poruch řečových (fatických) funkcí i nelingvistických projevů neurogenního postižení, např. vizuálního opomíjení části zorného pole, dyspraxie, narušené pravolevé orientace nebo dysgnózie tělesného schématu.. >> detail
Afémie, výraz z řečtiny ve smyslu „bez řeči“, používaný pro motorickou afázii. Jde o neurologickou poruchu, při níž je narušena tvorba mluvené řeči, zatímco porozumění bývá do značné míry zachováno, často po postižení řečových oblastí mozku.. >> detail