Zkratka z latinského Anno Domini, doslova „v roce Páně“. Označuje roky křesťanské éry, tedy letopočet počítaný od tradičně určeného roku narození Ježíše Krista, jak jej v 6. století navrhl Dionysius Exiguus. Je součástí běžného civilního datování v juliánském i gregoriánském kalendáři. V angličtině se zpravidla píše před číslem roku (A.D. 1066), v mnoha jiných jazycích stojí za ním. Českými ekvivalenty jsou „po Kr.“ a neutrálnější „n. l.“. Pro období před počátkem se užívá protějšek B.C. a česky „př. n. l.“. Systém neobsahuje rok 0, po roce 1 př. n. l. následuje rok 1 n. l., což ovlivňuje chronologické výpočty. V současných odborných textech se často nahrazuje zkratkami CE a BCE a v praxi se setkáme i se zápisem AD bez teček. V češtině se používá převážně v převzatých anglických datech.. >> detail
a.u.c. (též A.U.C., AUC, lat. ab urbe condita nebo anno urbis conditae, doslova od založení města) je zkratka pro římské datování let, které počítá roky od tradičního založení Říma, tedy oné urbs, k němuž se vztahuje římská historie. Za výchozí bod se v moderní literatuře nejčastěji bere rok 753 př. n. l. podle varronské chronologie, proto rok 1 n. l. odpovídá 754 a.u.c. a orientační převod lze psát jako n. l. = a.u.c. − 753, př. n. l. = 754 − a.u.c. Značka se obvykle uvádí za číslem roku (např. 710 a.u.c.) v edicích latinských textů, epigrafice a numismatice i v klasické filologii a historiografii, když je třeba přesně přepsat antické datování nebo srovnat různá letopočtová schémata. V běžném kalendářním užití se dnes neuplatňuje, jde však o ustálenou vědeckou konvenci. V moderních jazycích se často objevuje i podoba AUC bez teček.. >> detail
A3V je zkratkové označení užívané v kancelářském tisku, polygrafii, DTP a technické dokumentaci pro formát papíru A3 orientovaný na výšku (portrait). Vychází z řady A podle normy ISO 216, kde má A3 rozměr 297 × 420 mm. Písmeno V se v české praxi vykládá jako „vertikálně“ nebo „na výšku“ a sděluje, že delší strana listu je vedena svisle. Značka se objevuje v názvech šablon, výkresových rámů, nastavení tiskových ovladačů i při exportu do PDF, když je třeba jednoznačně rozlišit A3V od A3 na šířku (často A3S nebo A3L). V mluvené komunikaci se čte „á tři vé“ a funguje jako přívlastkové určení, např. výkres A3V. Nejde o oficiální mezinárodní kód, ale o praktickou interní zkratku, kterou je vhodné v případě potřeby doplnit slovním upřesněním „portrait“, aby nedošlo k záměně orientace mezi různými programy.. >> detail
lat. ab aeterno dosl. od věčnosti, z věčného času. Ustálené adverbiální spojení s předložkou ab a ablativem aeterno (od adj. aeternus věčný), vyjadřující existenci nebo platnost bez počátku, tedy od nekonečně vzdálené minulosti, mimo čas či před jeho vznikem. V teologii a scholastické filosofii se užívá ve větách o Bohu, Trojici či Božích rozhodnutích, která jsou ab aeterno, a ve sporech o to, zda je svět stvořen v čase, nebo existuje ab aeterno. Může stát i v obecnější argumentaci, např. že určité pravdy či normy platí ab aeterno. V publicistické nadsázce znamená odjakživa. Neplést s in aeternum navěky, které míří do budoucnosti. V latinském pravopisu se někdy vyznačí délka samohlásky: ab aeternō. V protikladu stojí ab initio od počátku. Píše se obvykle kurzivou a v češtině se neskloňuje.. >> detail
