V dermatologii označení pro ložiskový úbytek kožního pigmentu, kdy se na jasně ohraničených místech objevují bělavé až výrazně zesvětlené skvrny z nedostatku melaninu, někdy popisované také jako leukoderma.. >> detail
V medicíně se tímto termínem označuje stav „bez barvy“. Může jít o nápadný úbytek nebo úplné chybění přirozeného pigmentu v tkáních, ať už na kůži nebo jinde, a někdy se tak popisuje i porucha barevného vidění, při níž člověk barvy rozlišuje jen velmi omezeně až vůbec, typicky při postižení mechanismů v sítnici. Pojem vychází z řečtiny a doslova odkazuje na nepřítomnost barvy.. >> detail
Achromasie (z řec. a- bez a chróma barva) je odborné označení pro úplnou nebo téměř úplnou ztrátu vnímání barev. V oftalmologii a neurologii označuje stav, kdy člověk nerozlišuje barvy a vidí převážně odstíny šedi, často se současně sníženou zrakovou ostrostí, světloplachostí a nystagmem, diagnostika se opírá o testy barevného vidění a elektroretinografii. Nejčastěji je vrozená a souvisí s poruchou čípků sítnice, může však vzniknout i získaně po onemocnění sítnice nebo poškození zrakové kůry, neplést s daltonismem, který bývá jen částečný. V češtině se pro zrakový význam užívá i termín achromatopsie, v histologii a cytologii znamená nebarvitelnost buněk či tkáňových struktur při barvení preparátů, například achromasii chromatinu při degenerativních změnách, a hodnotí se vždy s ohledem na kvalitu laboratorní techniky.. >> detail
Z řečtiny a- ve významu bez a chroma, barva. Přídavné jméno užívané pro něco bez barevného zabarvení, případně pro materiál či strukturu, která se při barvení v laboratoři neobarví a barviva na ni nepůsobí.;V oblasti optiky označuje prvek nebo řešení, které napravuje chromatickou vadu, tedy barevné rozostření vznikající tím, že jednotlivé vlnové délky světla se lámou různě a neostří do stejné roviny, typicky u čoček v přístrojích.. >> detail
Achromatismus (z řec. a- „bez“ + chroma „barva“) doslova znamená „bezbarvost“. V optice je to schopnost nebo míra, s níž je optická soustava achromatická, tj. koriguje chromatickou aberaci tak, aby se paprsky alespoň dvou (u apochromátu tří) vlnových délek sbíhaly do téměř stejného ohniska a obraz neměl barevné lemy. Prakticky se dosahuje kombinací čoček z různých skel, cementovaných dubletů apod., a posuzuje se u objektivů, dalekohledů i mikroskopů, v lékařství označuje vzácnou úplnou či téměř úplnou poruchu barvocitu (achromatopsii), která může být vrozená i získaná, při níž nefungují čípky sítnice nebo jsou zasažena zraková centra, vnímání se redukuje na odstíny šedi a často se přidává světloplachost, nystagmus a snížená zraková ostrost, na rozdíl od běžnějšího daltonismu.. >> detail
Dermatologický pojem pro stav, kdy je kožní pigmentace výrazně snížená nebo úplně chybí, takže kůže vypadá nezvykle světlá až bílá. Souvisí to s nedostatkem kožního barviva, zejména melaninu, a může být vrozené nebo se objevit jako získaná změna.. >> detail
V histologii jde o vlastnost buněk nebo tkání, které nemají afinitu k barvivům, takže se při běžných barvicích postupech téměř vůbec nezabarví. Označení vychází z řeckého a-, bez, a chroma, barva, a vyjadřuje neschopnost navázat barvicí látku, proto je někdy nutné zvolit jiné, specifičtější metody zvýraznění struktur.. >> detail
Lékařský pojem pro úplnou neschopnost rozeznávat barvy, kdy se zrakový vjem omezuje převážně na škálu šedých odstínů. Jde o poruchu barevného vidění, často vrozenou a spojenou s nefunkčností čípků na sítnici, někdy se přidává snížená ostrost zraku nebo výrazná světloplachost. Název je odvozen z řečtiny, z předpony vyjadřující zápor a ze slov souvisejících s barvou a viděním.. >> detail
