Abrachie (též abrachia) je vzácná vrozená redukční vada končetin, při níž chybí jedna nebo obě paže. V užším smyslu jde o nepřítomnost pažního segmentu mezi ramenem a loktem, zatímco předloktí či ruka mohou být současně také nevyvinuté nebo mohou být připojeny blízko trupu. V širším užití se termín někdy překrývá s amélií horní končetiny. Patří do skupiny vývojových poruch vznikajících v raném embryonálním období při zakládání končetinových pupenů. Může být izolovaná, nebo součástí genetických syndromů a komplexních malformací. Příčiny zahrnují genetické faktory, cévní poruchy, amniotické pruhy i působení teratogenů, historicky thalidomidu. Diagnóza bývá prenatální ultrazvukem, léčba je převážně rehabilitační s využitím protéz a kompenzačních pomůcek. Etymologie z řec. a- „bez“ a brachion „paže“.. >> detail
Abrakadabra je tradiční magické slovo, zaklínadlo užívané kouzelníky a v lidové představě jako „spouštěč“ kouzla či trikového efektu. V češtině funguje i jako podstatné jméno označující samotnou kouzelnou formuli nebo obecně soubor nesmyslných slabik, kterým se navenek dodá zdání tajemné moci. Přeneseně se říká o nesrozumitelné řeči, odborném žargonu či podezřele jednoduchém slibu rychlého řešení („to není žádná abrakadabra“). Slovo je doloženo už v pozdní antice (2.–3. století) a psalo se na amulety v ubývajícím trojúhelníkovém tvaru jako ochrana proti nemocem. V češtině se ustálil zápis s k, v angličtině a dalších jazycích často s c. Původ není jistý, uvádí se vazby k aramejštině či k gnostickému jménu Abraxas. V přímém zvolání bývá nesklonné, jako jméno se může skloňovat podle vzoru žena. Stylově je výraz expresivní a často žertovný.. >> detail
Broušení povrchu, při kterém se třením a brusnými částicemi postupně ubírá tenká vrstva materiálu, aby se plocha vyhladila nebo srovnala.;V medicíně kyretáž, tedy seškrábnutí sliznice či jiné tkáně kyretou, často za účelem odstranění zbytků nebo získání materiálu k diagnostickému vyšetření.. >> detail
Mechanické opotřebení povrchu, kdy se třením nebo působením brusných částic postupně odstraňuje tenká vrstva materiálu, často jako součást broušení či leštění.;V geologii typ eroze, při němž voda, vítr nebo led nesou drobné úlomky a ty obrušují horniny, čímž se povrch ohlazuje a kameny se postupně zaoblují.;V medicíně seškrábnutí tkáně speciálním nástrojem, tedy kyretáž, používaná k odběru vzorku nebo k ošetření sliznic.. >> detail
Abrazit je technický termín pro umělé brusivo neboli abrazivo, tedy tvrdý zrnitý materiál určený k broušení, leštění nebo tryskání povrchů. V praxi jde často o syntetický oxid hlinitý vyráběný tavením bauxitu v elektrické peci (elektrokorund), dodávaný jako zrno různých frakcí nebo jako součást brusných kotoučů a smirkových pásů. Používá se při opracování kovů, kamene i keramiky, kde je potřeba rychlé odebírání materiálu a současně kontrolovaná drsnost. Slovo souvisí s pojmy abraze a abrazivní a vychází z latinského základu pro obrušování. V některých hutnických a strojírenských textech se jako Abrasit či „abrazit“ označují také otěruvzdorné materiály (např. speciální litiny nebo oceli) určené pro díly dlouhodobě namáhané otěrem, jako jsou skluzy, dopravníky nebo oběžná kola čerpadel.. >> detail
