Expresivní (Brocova) afázie: člověk má výrazně narušenou schopnost mluveně se vyjadřovat (mluví velmi málo až vůbec), zatímco porozumění mluvené řeči je většinou zachováno.. >> detail
Neurologická porucha řeči ze skupiny senzorických afázií, při níž člověk dokáže sám mluvit často plynule, ale má výrazně narušené porozumění tomu, co slyší. Může proto reagovat neadekvátně, někdy si svůj deficit ani neuvědomuje a jeho projev může působit obsahově zmateně. Často souvisí s poškozením oblastí mozku zajišťujících porozumění řeči v dominantní spánkové oblasti.. >> detail
Obvykle jde o méně závažný typ afázie, u něhož je nápadná nízká spontánnost v mluveném projevu. Pacient mluví málo a jeho sdělení bývají zjednodušená, často odpovídá jen krátkými větami nebo jednotlivými slovy. Často se přidávají potíže s vybavováním názvů (anomické obtíže) a může se objevit i echolálie, tedy automatické opakování slyšených slov či vět. Porozumění mluvené řeči bývá relativně dobře zachované a při vhodné terapii je vyhlídka na ústup potíží zpravidla příznivá.. >> detail
Jde o jazykovou poruchu, při níž jsou zachované základní řečové mechanismy (respirace, fonace, artikulace i rezonance), ale objevují se výrazné potíže s jazykovým vyjadřováním a zejména s porozuměním řeči. Odpovědi na otázky bývají nesouvislé a často nenesou smysluplnou obsahovou informaci, porozumění mluvené řeči je velmi slabé i při opakování. Přidružují se anomické (pojmenovávací) obtíže, zatímco schopnost opakovat slova a věty bývá většinou relativně zachována.. >> detail
Neurologicky podmíněná porucha jazykových schopností, při níž člověk ztrácí nebo má výrazně omezenou možnost mluvit, rozumět mluvenému či psanému projevu, případně číst a psát. Vzniká po poškození oblastí mozku zodpovědných za zpracování řeči, typicky po cévní mozkové příhodě, úrazu nebo zánětlivém či nádorovém postižení.. >> detail
Afáziologie je specializovaný obor neurologie a logopedie, který se zabývá afázií, tedy získanými poruchami jazykových schopností po poškození mozku. Zkoumá narušené porozumění i produkci mluvené řeči, čtení, psaní, pojmenování i pragmatické užívání jazyka, typicky po cévní mozkové příhodě, úrazu nebo nádoru. Popisuje a klasifikuje typy afázie, hledá jejich vztah k postiženým mozkovým sítím a kognitivním funkcím a vytváří nástroje pro klinické vyšetření a objektivní hodnocení změn. Důležitou část tvoří návrh a ověřování terapií v rámci neurorehabilitace, včetně tréninku komunikačních strategií a práce s rodinou, a sledování průběhu zotavování. Vědecká afáziologie využívá metody klinické lingvistiky, neuropsychologie a neurověd, například analýzu spontánní řeči, experimentální úlohy, MRI či EEG. Název vychází z řec. aphasia a přípony -logie.. >> detail
arteria femoralis communis, označuje úsek stehenní tepny od jejího vzniku (počátku) až po místo, kde z ní odstupuje a. profunda femoris. Viz též AFS.. >> detail
