pocit znechucení a apatie, neschopnost vytrvat, sklíčenost a omrzelost, vnitřní neklid a nestálost, váhavost při rozhodování, nezájem zapojit se, stav připomínající vyhoření. >> detail
V medicíně, zejména v neurologii, jde o poruchu označovanou také jako akinestézie či akinestie, při níž se vytrácí schopnost vnímat pohyb a změny polohy vlastního těla. Postižený tak nemusí poznat, že se mu končetina pohybuje, případně má problém pohyb přesně kontrolovat, i když svalová síla může být zachovaná. Stav může souviset s narušením propriocepce nebo s poškozením některých částí mozku.. >> detail
Akinakes, podstatné jméno rodu mužského neživotného, je název pro krátký meč nebo dlouhou dýku užívanou v 1. tisíciletí př. n. l. v oblasti černomořských stepí (Skythové, Sarmatové) a v achaimenovské Persii. Zbraň byla obvykle oboustranně broušená, s rovnou čepelí asi 30 až 60 cm, někdy se středovým žebrem, a s pevnou záštitou. Čepel bývala železná, jílec a kování pochvy často bronzové či z drahých kovů. Nosila se v pochvě na opasku nebo na řemeni u boku a na perských reliéfech je akinakes častým atributem královy stráže a vysokých úředníků, takže sloužil i jako znak hodnosti a dar. V archeologii označuje také typologickou skupinu stepních dýk s charakteristickým tvarem jílce a zdobením. Slovo je převzato z řečtiny a patrně vychází ze staroíránského označení této zbraně. V češtině se používá hlavně v odborných textech o starověké zbroji.. >> detail
V lékařství označení pro akinezi, tedy stav, kdy pohyby zcela vymizí nebo jsou výrazně omezené, někdy až s obrazem ochrnutí, a to buď celkově, nebo jen v jedné části těla. Pojem je odvozen z řeckého záporového a- a slovesa kinein (hýbat). Typicky se popisuje u některých neurologických poruch, například u parkinsonského syndromu nebo po cévní mozkové příhodě, v kardiologii také pro úsek srdeční stěny, který se při stahu prakticky nepohybuje, často po infarktu. Varianta algera označuje znehybnění vyvolané velmi silnou bolestí, kdy postižený pohyb nedokáže provést nebo se mu instinktivně vyhýbá.. >> detail
Specifická porucha zrakového vnímání, při níž člověk nedokáže spolehlivě zachytit ani rozlišit pohyb, i když jiné složky vidění mohou být poměrně zachované. V neurologii se dává do souvislosti s narušením mozkových oblastí, které pohyb zpracovávají, takže se okolní dění může jevit spíše jako sled „zamrzlých“ scén.. >> detail
Akineza (též akineze, akinesie, z řec. a- bez + kinesis pohyb) je neurologický příznak, při němž člověk nedokáže nebo jen s velkou obtíží zahájit a udržet volní pohyb. Je krajním projevem poruchy hybnosti, na niž mírněji navazují bradykineze a hypokineze, tedy zpomalení a zmenšení amplitudy pohybů. Nejde o klasickou paralýzu způsobenou poruchou svalů či periferních nervů, svalová síla může být zachována, problém je v centrálním řízení motoriky, často v okruzích bazálních ganglií. Projevuje se chudostí spontánních pohybů, ztuhnutím, „zamrznutím“ při startu chůze, potížemi se vstáváním, sníženou mimikou a omezenými gesty. Typicky se vyskytuje u Parkinsonovy nemoci a dalších parkinsonských syndromů, může se objevit i po cévní mozkové příhodě, při katatonii nebo jako nežádoucí účinek antipsychotik. Léčba se řídí příčinou a zahrnuje farmakoterapii i rehabilitaci.. >> detail
Patologický stav, při němž člověk není schopen zahájit nebo provést volní pohyb, může působit jako úplné znehybnění až ochrnutí, často se popisuje u některých neurologických onemocnění, například u Parkinsonovy nemoci.. >> detail
zdravotní stav, při němž je výrazně potlačena až zcela chybí schopnost zahájit a provést volní pohyb, takže postižený může zůstat nehybný a končetinami nedokáže účelně hýbat, často v souvislosti s poruchou nervového systému například u Parkinsonovy nemoci. >> detail
