Abhidhamma (pálijsky, dosl. „vyšší učení“) je třetí část théravádového buddhistického kánonu Tipitaka, vedle Sutta-pitaky a Vinaya-pitaky. Nejde o soubor kázání, ale o systematické, často technické rozpracování Buddhova učení do analytických kategorií a schémat. Základními tématy jsou rozbor vědomí (citta), mentálních faktorů (cetasika), hmotných jevů (rúpa) i nibbány, jejich okamžiková povaha a vztahy podmíněnosti. Popisuje „dhammy“, základní jevy zkušenosti, a hodnotí je jako prospěšné, neprospěšné nebo neutrální, včetně typů karmických stavů a meditačních absorpcí. Kánonická Abhidhamma se tradičně skládá ze sedmi knih, z nichž Patthāna detailně vykládá síť podmínek. Studium Abhidhammy tvoří páteř théravádové scholastiky, v sanskrtské tradici zvané abhidharma.. >> detail
Abilita (z angl. ability, přes lat. habilitas „způsobilost“) je odborný výraz pro schopnost nebo způsobilost člověka, skupiny či systému vykonávat určitou činnost a dosahovat výkonu. Užívá se zejména v psychologii, pedagogice, personalistice a zdravotnictví, často ve spojeních kognitivní abilita, jazyková abilita, motorická abilita, sociální abilita nebo pracovní abilita. Zpravidla označuje relativně stabilní předpoklad či kapacitu, kterou lze popsat nebo měřit (např. testy schopností), a odlišuje se od naučené dovednosti tím, že vyjadřuje spíše potenciál než konkrétní vycvičenou činnost. Ve speciální pedagogice a sociální práci se někdy staví do opozice k disabilitě a zdůrazňuje zachované a rozvíjené schopnosti, souvisí i s pojmem abilitace. V běžné češtině se slovo užívá spíše řidčeji a nahrazuje je výraz schopnost, dovednost, nadání či kompetence.. >> detail
Ženské podstatné jméno. Soutěžní přehlídka praktických profesních a řemeslných dovedností osob se zdravotním postižením, pořádaná v národní nebo mezinárodní podobě podle vzoru olympiády. Účastníci, často žáci a absolventi odborných škol i dospělí v zaměstnání, plní v časovém limitu konkrétní úkoly v disciplínách jako kuchařství a cukrařina, kadeřnictví, šití, keramika, grafika, práce s počítačem či servisní služby. Hodnotí se kvalita, přesnost, bezpečnost práce i organizace pracovního postupu. Součástí bývají prezentace škol, chráněných dílen a zaměstnavatelů, workshopy a poradenství k pracovnímu uplatnění. Akce má osvětový rozměr, boří stereotypy a podporuje sebedůvěru i navazování kontaktů. V češtině se píše i s velkým písmenem jako název konkrétní soutěže. Termín je převzat z angličtiny abilympics, složeniny z ability a olympics.. >> detail
Představa, že se život může utvořit bez „rodičovského“ života přímo z neživé hmoty. V moderním pojetí jde hlavně o hypotézy původu prvních živých systémů prostřednictvím chemické evoluce z jednoduchých anorganických a organických sloučenin, na rozdíl od biogeneze.. >> detail
Biologický a evoluční pojem pro představu, že se úplně první formy života mohly přirozenými procesy zrodit z neživé, převážně anorganické látky, tedy bez existence předchozího organismu. Označení vychází z řeckých kořenů spojených se životem a vznikáním, přičemž předpona vyjadřuje nepřítomnost. V moderním pojetí se často klade do souvislosti s prebiotickou chemií a postupným vznikem jednoduchých samoudržujících se struktur na rané Zemi, ne s naivní představou okamžitého spontánního plození.. >> detail
Přídavné jméno označující jev, látku nebo proces vznikající bez přímé účasti živých organismů, tedy původem neživý. Užívá se zejména v geologii, chemii a astrobiologii při popisu vzniku minerálů či organických sloučenin z anorganických prekurzorů (abiogenní syntéza), případně při debatách o původu ropy, zemního plynu nebo metanu (abiogenní hypotéza, abiogenní metan). V ekologii se někdy vztahuje k vlivům prostředí, které nejsou vytvářeny biotou, zde však častěji stojí termín abiotický. Není totožný s anorganický, protože i organická molekula může být abiogenní, pokud vznikla chemickou cestou bez života. Oproti biogenní zdůrazňuje původ a mechanismus tvorby, nikoli jen současnou nepřítomnost života. Etymologicky z předpony a- ve významu ne a z kořene -genní, tvořící či vzniklý.. >> detail
