V antických bájích a starých eposech se tímto názvem popisuje legendární kovová směs, z níž měly být zhotovovány výjimečné zbraně či nástroje a která měla mít téměř nepřekonatelnou tvrdost.;V novodobé fantastice a populární kultuře jde o zcela smyšlený kov, který má být prakticky nepoškoditelný, proto se z něj v příbězích vyrábí čepele, brnění nebo jiné extrémně namáhané součásti.;V širším a spíše obrazném smyslu může označovat jakoukoli mimořádně tvrdou a odolnou hmotu bez ohledu na její chemické složení, může jít o kov i o minerální materiál jako diamant nebo jiné krystaly, přičemž ve starších pramenech se tím někdy mínil přímo diamant.. >> detail
Stomatologický výraz pro zánětlivé onemocnění zubní skloviny, tedy nejtvrdší vnější vrstvy zubu, které může vést k jejímu oslabení a zvýšené citlivosti.. >> detail
Latinské přídavné jméno označující něco mimořádně tvrdého a těžko poškoditelného, původem z ř. adamas, ve významu nezlomný, pevný jako kalený kov či diamant, přeneseně také neústupný.. >> detail
Adamita, m. život., příslušník náboženské sekty adamité (lat. Adamitae), která hlásala návrat k domnělé prvotní nevinnosti Adama a Evy a někdy se sama chápala jako „ráj“ na zemi. Skupiny tohoto typu jsou doloženy už v raném křesťanství a znovu se objevily v pozdním středověku, v českých zemích zejména na okraji husitského hnutí, kde byli adamité označováni také jako pikarti. K jejich praxi patřilo odmítání části církevních pravidel, důraz na společné vlastnictví a rituální či trvalá nahota, dobová polemika jim často připisovala i sexuální volnost. Dnes se slovo užívá hlavně historicky, přeneseně pak často ironicky pro člověka, který se veřejně pohybuje nahý nebo prosazuje radikální naturismus. V historickém významu se někdy píše i Adamita. Od jména Adam a přípony -ita, srov. adamitismus, adamitský.. >> detail
Adamité (jednotné číslo adamita) jsou označení pro členy křesťanských sekt, které se v různých dobách hlásily k návratu do předhříšné nevinnosti Adama a Evy. Usilovaly o život „jako v ráji“, odmítaly běžné společenské normy, církevní hierarchii i majetkové rozdíly a některé skupiny praktikovaly při obřadech nebo i v každodennosti nahotu, někdy spojovanou s volnější sexualitou. V dobových pramenech proto vystupují jako kacíři a jejich obraz bývá částečně polemický. V českých dějinách se takto nazývá radikální proud husitství 15. století, často ztotožňovaný s pikarty, který byl násilně potlačen. V přeneseném, spíše ironickém užití může slovo označit nudisty či naturisty. Etymologie: podle biblického jména Adam.. >> detail
