Lékařský termín pro situaci, kdy se v moči při vyšetření nenajdou žlučové pigmenty, například bilirubin, a proto se nedá prokázat jejich příměs. Tento popis se objevuje třeba u některých forem žloutenky, zejména hemolytické, kdy se nekonjugovaný bilirubin do moči běžně nevylučuje.. >> detail
Acholurie (též acholuria) je lékařský termín pro nepřítomnost žlučových barviv, hlavně bilirubinu, v moči. Moč proto nemá typické tmavé „pivní“ zbarvení jako při cholurii, protože se do ní nedostává konjugovaný bilirubin. Nejčastěji se uvádí u prehepatální, hemolytické žloutenky, kdy převládá nekonjugovaný bilirubin vázaný na albumin, který se v glomerulech nefiltruje. Naopak u obstrukční či hepatocelulární žloutenky bývá bilirubinurie a tmavá moč, takže acholurie pomáhá v diferenciální diagnostice ikteru. Často se posuzuje spolu s urobilinogenem, barvou stolice a jaterními testy, protože sama pouze ukazuje, že bilirubin v krvi není pro ledviny dostupný. Nezaměňovat s acholií, tedy nedostatkem žluči ve střevě vedoucím ke světlé stolici. Potvrzuje se chemickým vyšetřením moči nebo testovacími proužky na bilirubin a jde o laboratorní znak, nikoli o samostatnou diagnózu. Etymologie: řec. a- bez, cholé žluč, ouron moč.. >> detail
V dermatologii označení pro ložiskový úbytek kožního pigmentu, kdy se na jasně ohraničených místech objevují bělavé až výrazně zesvětlené skvrny z nedostatku melaninu, někdy popisované také jako leukoderma.. >> detail
Achromasie (z řec. a- bez a chróma barva) je odborné označení pro úplnou nebo téměř úplnou ztrátu vnímání barev. V oftalmologii a neurologii označuje stav, kdy člověk nerozlišuje barvy a vidí převážně odstíny šedi, často se současně sníženou zrakovou ostrostí, světloplachostí a nystagmem, diagnostika se opírá o testy barevného vidění a elektroretinografii. Nejčastěji je vrozená a souvisí s poruchou čípků sítnice, může však vzniknout i získaně po onemocnění sítnice nebo poškození zrakové kůry, neplést s daltonismem, který bývá jen částečný. V češtině se pro zrakový význam užívá i termín achromatopsie, v histologii a cytologii znamená nebarvitelnost buněk či tkáňových struktur při barvení preparátů, například achromasii chromatinu při degenerativních změnách, a hodnotí se vždy s ohledem na kvalitu laboratorní techniky.. >> detail
Z řečtiny a- ve významu bez a chroma, barva. Přídavné jméno užívané pro něco bez barevného zabarvení, případně pro materiál či strukturu, která se při barvení v laboratoři neobarví a barviva na ni nepůsobí.;V oblasti optiky označuje prvek nebo řešení, které napravuje chromatickou vadu, tedy barevné rozostření vznikající tím, že jednotlivé vlnové délky světla se lámou různě a neostří do stejné roviny, typicky u čoček v přístrojích.. >> detail
Achromatismus (z řec. a- „bez“ + chroma „barva“) doslova znamená „bezbarvost“. V optice je to schopnost nebo míra, s níž je optická soustava achromatická, tj. koriguje chromatickou aberaci tak, aby se paprsky alespoň dvou (u apochromátu tří) vlnových délek sbíhaly do téměř stejného ohniska a obraz neměl barevné lemy. Prakticky se dosahuje kombinací čoček z různých skel, cementovaných dubletů apod., a posuzuje se u objektivů, dalekohledů i mikroskopů, v lékařství označuje vzácnou úplnou či téměř úplnou poruchu barvocitu (achromatopsii), která může být vrozená i získaná, při níž nefungují čípky sítnice nebo jsou zasažena zraková centra, vnímání se redukuje na odstíny šedi a často se přidává světloplachost, nystagmus a snížená zraková ostrost, na rozdíl od běžnějšího daltonismu.. >> detail
Lékařský pojem pro úplnou neschopnost rozeznávat barvy, kdy se zrakový vjem omezuje převážně na škálu šedých odstínů. Jde o poruchu barevného vidění, často vrozenou a spojenou s nefunkčností čípků na sítnici, někdy se přidává snížená ostrost zraku nebo výrazná světloplachost. Název je odvozen z řečtiny, z předpony vyjadřující zápor a ze slov souvisejících s barvou a viděním.. >> detail
