Lékařský pojem pro úplnou neschopnost rozeznávat barvy, kdy se zrakový vjem omezuje převážně na škálu šedých odstínů. Jde o poruchu barevného vidění, často vrozenou a spojenou s nefunkčností čípků na sítnici, někdy se přidává snížená ostrost zraku nebo výrazná světloplachost. Název je odvozen z řečtiny, z předpony vyjadřující zápor a ze slov souvisejících s barvou a viděním.. >> detail
achromaturie, odborné označení pro situaci, kdy moč ztrácí své běžné žluté zabarvení a je nápadně světlá až téměř čirá, nejčastěji kvůli výraznému naředění nebo nízkému množství močových pigmentů, etymologicky se váže k ř. a- jako vyjádření záporu a k ř. chroma ve významu barva. >> detail
Achromázie (z řečtiny a- bez a chroma barva) je odborné označení pro bezbarvost, tedy chybění nebo výrazné oslabení zabarvení tkáně, organismu nebo smyslového vjemu. V biologii a medicíně se užívá hlavně pro stav, kdy se netvoří nebo se ztratí pigmenty, zejména melanin, což vede k nápadně světlé kůži, vlasům či očním strukturám a často i ke zvýšené citlivosti na světlo. Na rozdíl od albinismu může být achromázie jen ložisková a postihovat pouze určitou oblast. Příčina může být vrozená a genetická, nebo získaná po zánětu, úrazu, působení chemických látek či při některých metabolických a autoimunitních poruchách. V neurooftalmologii může achromázie označovat i úplnou poruchu barevného vidění, typicky při postižení zrakové kůry, kdy člověk vnímá svět převážně v odstínech šedi. V běžné oftalmologii se pro tento vjemový typ častěji používá termín achromatopsie.. >> detail
V medicíně jde o označení pro mykotické postižení vlasů, při němž se z vlasového stvolu vytrácí pigment, a vlasy proto nápadně blednou až působí jako odbarvené. Název je odvozen z řeckých základů vyjadřujících nepřítomnost barvy a vztah k vlasu.. >> detail
AI (z angl. artificial intelligence, umělá inteligence) označuje obor informatiky i praktické technologie, které umožňují strojům vykonávat úlohy vyžadující lidské kognitivní schopnosti, například vnímání, porozumění jazyku, učení z dat, plánování, odvozování, rozhodování či generování textu, obrazu a zvuku. V praxi dnes dominuje strojové učení včetně hlubokých neuronových sítí a tzv. generativních modelů, vedle nich existují i symbolické a hybridní přístupy. Převládá úzká AI zaměřená na konkrétní úlohu, zatímco obecná AI (AGI) zůstává hypotetická. Nasazení AI sahá od vyhledávání a doporučování přes průmyslovou automatizaci a medicínu až po veřejnou správu. S AI se pojí požadavky na kvalitu dat, vysvětlitelnost, bezpečnost, ochranu soukromí, autorská práva a etiku. Zkratka se obvykle píše bez teček, čte se ej-aj a v češtině se zpravidla neskloňuje.. >> detail
Zkratka AI vychází z anglického výrazu Artificial Intelligence a znamená umělou inteligenci, tedy oblast informatiky a soubor metod, díky nimž mohou počítačové systémy například rozpoznávat vzory, učit se z dat a samostatně volit postup řešení úloh.. >> detail
