Výraz odvozený z lat. admordere označuje samotný zákus, tedy situaci, kdy se zuby odebere kousek z nějakého předmětu nebo potravy, případně i stopu či poranění vzniklé kousnutím.. >> detail
Adnátní (odborně, biologie) je přídavné jméno pro orgán nebo útvar, který je k jinému orgánu přirostlý či srostlý tak, že mezi nimi vzniká trvalé morfologické spojení souvislou styčnou plochou, často po celé nebo velké části délky. Užívá se hlavně v botanice a mykologii při popisu květů, listových útvarů a plodnic: adnátní prašníky jsou přirostlé k okvětí nebo k nitce, adnátní palisty či listeny srůstají se stonkem, adnátní lupeny houby široce nasedají na třeň. V mykologických určovacích klíčích jde o jeden z typů připojení lupenů vedle volných či sbíhavých. V anatomii se může vztahovat k tkáním pevně připojeným k podkladu. Nejde tedy o pouhý kontakt, ale o srůst, opakem jsou části volné či oddělené. Původ slova je z lat. adnatus, z ad- k, při a natus zrozený.. >> detail
V medicínské a anatomické terminologii se tímto pojmem myslí orgány nebo jiné útvary, které jsou k určitému hlavnímu orgánu připojené a tvoří jeho přidružené části, tedy jakési přívěsky. Výraz je odvozen z lat. adnectere, což znamená připojit nebo připevnit.. >> detail
Adnexitida (též adnexitis) je zánět děložních adnex, tedy vejcovodů a vaječníků, často i okolních tkání v malé pánvi. Patří do spektra zánětlivých onemocnění malé pánve. Nejčastěji vzniká vzestupnou infekcí z pochvy a děložního hrdla, typicky při pohlavně přenosných nákazách způsobených Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, případně smíšenou bakteriální flórou. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, citlivostí adnex při vyšetření, někdy hnisavým výtokem a bolestí při styku. Diagnóza se opírá o klinický obraz, laboratorní známky zánětu a ultrazvuk. Léčí se včas podanými antibiotiky a léčbou partnerů, protože komplikacemi mohou být srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost, mimoděložní těhotenství či tuboovariální absces. Slovo je z lat. adnexa, přívěsky, a přípony -itis, zánět.. >> detail
Latinský lékařský termín pro zánět děložních adnex (adnexa uteri), tedy především vejcovodů a vaječníků, často i okolního vaziva a pobřišnice. V klinické praxi odpovídá salpingooforitidě a je součástí širšího pojmu zánětlivé onemocnění pánve. Nejčastěji vzniká vzestupem infekce z pochvy a děložního hrdla, typicky při infekci Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, často je polymikrobiální. Riziko zvyšují pohlavně přenosné infekce, nedávné zavedení nitroděložního tělíska a některé gynekologické výkony. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, patologickým výtokem, dyspareunií a citlivostí adnex, v laboratoři bývá zvýšené CRP. Léčí se včas podanými antibiotiky, někdy je nutná hospitalizace při tuboovariálním abscesu. Bez léčby hrozí srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost či mimoděložní těhotenství. V češtině se užívá i počeštěné adnexitida.. >> detail
m., genitiv -oris. Výraz vznikl spojením lat. adnexa, tedy děložní přívěsky, a lat. tumor, nádor. Označuje nádorový útvar v oblasti adnex dělohy, například ve vaječníku, přičemž není uveden jeho přesnější typ nebo původ, často jde o pracovní diagnózu do doby, než je k dispozici podrobnější vyšetření.. >> detail
