V medicínské a anatomické terminologii se tímto pojmem myslí orgány nebo jiné útvary, které jsou k určitému hlavnímu orgánu připojené a tvoří jeho přidružené části, tedy jakési přívěsky. Výraz je odvozen z lat. adnectere, což znamená připojit nebo připevnit.. >> detail
Adnexitida (též adnexitis) je zánět děložních adnex, tedy vejcovodů a vaječníků, často i okolních tkání v malé pánvi. Patří do spektra zánětlivých onemocnění malé pánve. Nejčastěji vzniká vzestupnou infekcí z pochvy a děložního hrdla, typicky při pohlavně přenosných nákazách způsobených Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, případně smíšenou bakteriální flórou. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, citlivostí adnex při vyšetření, někdy hnisavým výtokem a bolestí při styku. Diagnóza se opírá o klinický obraz, laboratorní známky zánětu a ultrazvuk. Léčí se včas podanými antibiotiky a léčbou partnerů, protože komplikacemi mohou být srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost, mimoděložní těhotenství či tuboovariální absces. Slovo je z lat. adnexa, přívěsky, a přípony -itis, zánět.. >> detail
Latinský lékařský termín pro zánět děložních adnex (adnexa uteri), tedy především vejcovodů a vaječníků, často i okolního vaziva a pobřišnice. V klinické praxi odpovídá salpingooforitidě a je součástí širšího pojmu zánětlivé onemocnění pánve. Nejčastěji vzniká vzestupem infekce z pochvy a děložního hrdla, typicky při infekci Chlamydia trachomatis nebo Neisseria gonorrhoeae, často je polymikrobiální. Riziko zvyšují pohlavně přenosné infekce, nedávné zavedení nitroděložního tělíska a některé gynekologické výkony. Projevuje se bolestí v podbřišku, teplotou, patologickým výtokem, dyspareunií a citlivostí adnex, v laboratoři bývá zvýšené CRP. Léčí se včas podanými antibiotiky, někdy je nutná hospitalizace při tuboovariálním abscesu. Bez léčby hrozí srůsty, chronická pánevní bolest, neplodnost či mimoděložní těhotenství. V češtině se užívá i počeštěné adnexitida.. >> detail
m., genitiv -oris. Výraz vznikl spojením lat. adnexa, tedy děložní přívěsky, a lat. tumor, nádor. Označuje nádorový útvar v oblasti adnex dělohy, například ve vaječníku, přičemž není uveden jeho přesnější typ nebo původ, často jde o pracovní diagnózu do doby, než je k dispozici podrobnější vyšetření.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od adnectere (připevnit), vyjadřuje stav, kdy je něco k jinému objektu přichycené nebo s ním úzce propojené.;V lékařské a anatomické terminologii se používá pro označení přilehlých nebo přídatných struktur orgánu, tedy částí, které jsou k němu přidružené a souvisejí s ním i funkčně.. >> detail
rozsáhlé sprašové nánosy na jihozápadě USA a v Mexiku, nepálené cihly sušené na slunci, vyráběné z této spraše, případně ze směsi hlíny a různých příměsí (odpadků). >> detail
adocilita (ž.) odborný výraz pro míru učenlivosti a vycvičitelnosti, tedy ochotu i schopnost jedince přijímat vedení, učit se z instrukcí a rychle si osvojovat nové dovednosti nebo pravidla chování. V psychologii a pedagogice popisuje, jak snadno se člověk nechá učit, jak reaguje na zpětnou vazbu, zda umí měnit strategie a přenášet naučené do nových situací. V etologii a chovu zvířat označuje přístupnost k výcviku a spolupráci s člověkem, často v souvislosti s temperamentem a motivací. Nejde o pouhou poslušnost, protože zahrnuje i pozornost, zvídavost a odolnost vůči frustraci. V praxi se posuzuje například rychlostí učení, mírou odporu a stabilitou chování při rušivých podnětech. V běžné češtině se zpravidla nahrazuje výrazy učenlivost, tvárnost nebo cvičitelnost. Etymologicky z lat. ad- + docilis, schopný se učit.. >> detail
