Pojem vycházející z l. acidus a z ř. metron označuje acidimetrii, tedy odměrnou analytickou techniku, při níž se obvykle titrací stanovuje míra kyselosti nebo množství kyselých složek ve vzorku, často za použití standardizovaného roztoku zásady a indikátoru či pH měření.. >> detail
Acidobazická rovnováha je stav, kdy je v tělních tekutinách nebo v určitém roztoku udržován poměr kyselin a zásad tak, aby pH zůstávalo v úzkém fyziologickém či technologickém rozmezí. V lidském organismu se týká zejména krve a extracelulární tekutiny, kde se pH obvykle drží kolem 7,35–7,45 díky pufračním systémům (hydrogenuhličitanový, fosfátový, bílkovinný), regulaci ventilace plicemi a řízení iontové bilance ledvinami. Vztah mezi pH, parciálním tlakem CO2 a koncentrací HCO3− se popisuje Hendersonovou-Hasselbalchovou rovnicí a doplňuje jej ukazatel base excess. Poruchy se označují jako acidóza nebo alkalóza a mohou být metabolické či respirační, přičemž organismus je částečně kompenzuje změnou dýchání nebo vylučování kyselin. Správná acidobazická rovnováha je zásadní pro činnost enzymů, svalů a nervů.. >> detail
Acidofyt (též acidofytní nebo acidofilní druh) je organismus, zejména vyšší rostlina, mech či lišejník, který dlouhodobě prosperuje na stanovištích s kyselou reakcí půdy nebo vody, typicky při pH asi 3,5 až 5,5. Název je složen z latinského acidus kyselý a řeckého phyton rostlina. Acidofyty se vážou na podzoly, silikátové horniny, vřesoviště a rašeliniště chudá na vápník a hořčík, kde může být vyšší rozpustnost hliníku a železa a omezená dostupnost fosforu. Mají adaptace pro příjem živin v kyselém prostředí, často využívají mykorhizu, a po vápnění nebo na zásaditých půdách obvykle ustupují. V ekologii slouží jako indikátory acidifikace, opakem jsou basifyty. V širším smyslu se termín užívá i pro jiné organismy vázané na nízké pH. Příklady zahrnují vřes, borůvku, brusinku či rašeliníky.. >> detail
V analytické chemii jde o postup, kterým se stanovuje kyselost vzorku, tedy kolik kyselých složek obsahuje daný roztok. V praxi se často využívá acidobazická titrace a sledování změny pomocí indikátoru nebo pH měření. Název vychází z l. acidus a z řeckého -metria, tedy měření.;V medicíně může označovat vyšetření zaměřené na určení kyselosti biologických tekutin, typicky žaludeční šťávy, aby se posoudila intenzita tvorby kyseliny v trávicím systému.. >> detail
Acidometr, tedy laboratorní měřicí pomůcka z analytické chemie určená k určování kyselosti roztoků, případně k orientačnímu posouzení pH nebo ke stanovení obsahu kyselin při titraci. Pojmenování vychází z lat. acidus.. >> detail
