V lékařství označení pro akinezi, tedy stav, kdy pohyby zcela vymizí nebo jsou výrazně omezené, někdy až s obrazem ochrnutí, a to buď celkově, nebo jen v jedné části těla. Pojem je odvozen z řeckého záporového a- a slovesa kinein (hýbat). Typicky se popisuje u některých neurologických poruch, například u parkinsonského syndromu nebo po cévní mozkové příhodě, v kardiologii také pro úsek srdeční stěny, který se při stahu prakticky nepohybuje, často po infarktu. Varianta algera označuje znehybnění vyvolané velmi silnou bolestí, kdy postižený pohyb nedokáže provést nebo se mu instinktivně vyhýbá.. >> detail
Akineza (též akineze, akinesie, z řec. a- bez + kinesis pohyb) je neurologický příznak, při němž člověk nedokáže nebo jen s velkou obtíží zahájit a udržet volní pohyb. Je krajním projevem poruchy hybnosti, na niž mírněji navazují bradykineze a hypokineze, tedy zpomalení a zmenšení amplitudy pohybů. Nejde o klasickou paralýzu způsobenou poruchou svalů či periferních nervů, svalová síla může být zachována, problém je v centrálním řízení motoriky, často v okruzích bazálních ganglií. Projevuje se chudostí spontánních pohybů, ztuhnutím, „zamrznutím“ při startu chůze, potížemi se vstáváním, sníženou mimikou a omezenými gesty. Typicky se vyskytuje u Parkinsonovy nemoci a dalších parkinsonských syndromů, může se objevit i po cévní mozkové příhodě, při katatonii nebo jako nežádoucí účinek antipsychotik. Léčba se řídí příčinou a zahrnuje farmakoterapii i rehabilitaci.. >> detail
Patologický stav, při němž člověk není schopen zahájit nebo provést volní pohyb, může působit jako úplné znehybnění až ochrnutí, často se popisuje u některých neurologických onemocnění, například u Parkinsonovy nemoci.. >> detail
Odborné označení pro úzké saně se stavbou připomínající člun, známé z arktických oblastí. Dnes se s nimi lze setkat i u horské služby jako s prostředkem pro přepravu lidí nebo vybavení v obtížném terénu.. >> detail