Abscisa (mat., geom.) je první souřadnice bodu v kartézské soustavě souřadnic. Vyjadřuje polohu bodu ve směru vodorovné osy x, tedy jeho orientovanou vzdálenost od počátku měřenou po ose x, a určuje, nad kterým místem na této ose se bod nachází. V rovině se zapisuje jako x v dvojici (x, y) a doplňuje ji ordináta, v prostoru je abscisa x v trojici (x, y, z). Osa x se proto někdy nazývá osa abscis. Kladné hodnoty leží na kladné poloose, záporné na opačné straně. V grafech funkcí, měření a statistických dat představuje abscisa obvykle hodnotu nezávislé proměnné, například čas, vzdálenost či teplotu, k níž se na ose y přiřazuje odpovídající ordináta. Nejde o průsečík grafu s osou x, ale o souřadnici libovolného bodu. Český ekvivalent je odstupnice. Slovo pochází z latinského abscissa, doslova odříznutá úsečka.. >> detail
Absiemens (značka abS) je historická jednotka elektrické vodivosti neboli konduktance, tedy převrácené hodnoty elektrického odporu. Konduktance G udává, jak velký proud I proteče prvkem při daném napětí U, přibližně podle vztahu I = G·U. Patří do soustavy CGS elektromagnetických jednotek (EMU), v níž předpona ab- označuje tzv. absolutní elektromagnetické jednotky odvozené z centimetr‑gram‑sekundové soustavy. Absiemens je definován jako vodivost prvku, jehož odpor je 1 abohm, čili 1 absiemens = 1/abohm. Protože 1 abohm odpovídá 10⁻⁹ ohmu, vychází 1 absiemens = 10⁹ siemensů (S) v soustavě SI, a jde tedy o velmi velkou jednotku. V současné praxi se téměř neužívá, protože SI používá jednotku siemens bez předpony ab-, a setkáme se s ní hlavně ve starší fyzikální a elektrotechnické literatuře nebo při převodech z CGS na SI, někdy i pod synonymem abmho.. >> detail
