aboralis (lat.) je směrové přídavné jméno anatomické latiny (aboralis, -e) ve významu „od úst, směrem od orálního konce“ nebo „ležící na straně vzdálené od ústního otvoru“. Uplatňuje se v popisu orientace struktur a dějů podél trávicí trubice a tělní osy, tedy v ose ústa–anus, například pro šíření peristaltiky, posun potravy či určení, která část orgánu leží více distálně. V humánní fyziologii se s ním lze setkat i při popisu reflexů a vedení vzruchu v enterickém nervovém systému. V zoologii a embryologii označuje aborální pól a aborální povrch žahavců nebo zárodku, tedy oblast opačnou k ústům či k místu jejich založení. Je protikladem termínu oralis a často stojí v ustálených víceslovných názvech (polus aboralis, pars aboralis). V českých textech se setkáme i s překladem aborální nebo s dvojicí oradní–aboradní. Původ je z ab „od“ a os, oris „ústa“.. >> detail
Aborální (z lat. ab „od“ + os, oris „ústa“) je odborný anatomický a zoologický termín vyjadřující polohu nebo směr na těle organismu, který je situován na straně opačné vůči ústnímu otvoru, tedy „protiústně“, nebo se od úst vzdaluje. Uplatňuje se zejména u radiálně souměrných živočichů a u vývojových stadií, kde nelze spolehlivě určit hřbet a břicho. U žahavců označuje aborální konec obvykle pól s přisedacím terčem, u medúz vrchol zvonu, u ostnokožců je aborální povrch ten, který je obrácen od úst (např. horní strana hvězdice). Často se mluví o aborálním pólu blastuly či o aborální straně těla. V mnoha popisech se vymezuje také orálně-aborální osa, podle níž se orientují orgány a směry růstu. Protikladem je orální. Slovo se užívá převážně v biologii, medicíně jen zřídka.. >> detail
Aborce (z lat. abortio, z aboriri) je ukončení těhotenství před dosažením životaschopnosti plodu mimo dělohu, za niž se v praxi často považuje přibližně 22. až 24. týden gravidity. V medicíně zahrnuje jak spontánní aborci, tedy samovolný potrat, tak aborci indukovanou, vyvolanou záměrně lékařským zákrokem nebo podáním léčiv. Indukovaná aborce se provádí z osobních, sociálních či zdravotních důvodů a může být farmakologická (užití kombinace mifepristonu a misoprostolu) nebo chirurgická (např. vakuová aspirace). V českém právu a veřejné debatě se slovem aborce obvykle míní umělé přerušení těhotenství, které je na žádost ženy zpravidla možné do 12. týdne, později jen ze zdravotních indikací. Termín bývá zatížen etickými a náboženskými konotacemi, sám o sobě je však popisný odborný výraz. Nezaměňovat s antikoncepcí, která početí předchází.. >> detail
"1. uvázání lodi u břehu a vyloďování; 2. srážka, kolize lodí; 3. způsob vojenského střetnutí na moři při spojení dvou lodí s bojem muže proti muži"
. >> detail
Aboridžinci jsou původní obyvatelé Austrálie, jejichž předkové osídlili kontinent nejméně před 50 000 lety. Nejde o jeden národ, ale o množství skupin s vlastními jazyky, právními a příbuzenskými systémy a s odlišnými uměleckými i náboženskými tradicemi, v nichž je klíčový vztah k „Zemi“ a k příběhům Snění (Dreaming). V australské terminologii se od nich odlišují obyvatelé Torresova průlivu, ale v češtině bývá toto rozlišení někdy stíráno. Evropská kolonizace od konce 18. století přinesla násilné vyvlastňování, epidemie a dlouhodobé politiky nucené asimilace včetně odebírání dětí, což mělo trvalé sociální důsledky. Dnes Aboridžinci usilují o sebeurčení, uznání práv k půdě a ochranu kulturního dědictví. V širším, publicistickém užití se termín někdy vztahuje i na jiné indigenní populace, přesnější je však konkrétní označení.. >> detail
aborigenní, přídavné jméno. Knižní a odborný výraz pro to, co je původní, domorodé, odedávna přítomné na určitém území a spjaté s jeho nejstaršími obyvateli. V českých textech se nejčastěji užívá ve vztahu k Austrálii, tedy k Aboridžincům, jejich komunitám, jazykům, mýtům, umění a k otázkám ochrany kulturního dědictví a kolektivních práv, např. aborigenní kultura, aborigenní práva k půdě. V širším smyslu může označovat i jiné původní populace nebo původní přírodní druhy, např. aborigenní obyvatelstvo Ameriky, aborigenní fauna a flóra. Někdy se střídá s přídavným jménem aboridžinský, které je významově užší. Významově blízké jsou výrazy autochtonní, indigenní, původní. Původ slova je v latině, ab origine znamená „od počátku“, aborigenes „první obyvatelé“.. >> detail
V medicíně a farmakologii označení pro něco, co je schopné navodit potrat, tedy má abortivní účinek a působí jako abortifaciens. Etymologicky se vykládá jako odvozené z lat. aboriri.. >> detail
