Lékařský výraz pro zánětlivé postižení intimy, tedy nejvnitřnější vrstvy cévní stěny vystlané endotelem. Pojmenování vychází z řeckých kořenů označujících vnitřek a cévu a přípona -itis v medicínské latině typicky vyjadřuje zánět. Tento typ zánětu se řadí mezi vaskulitidy a může vést například ke zúžení průsvitu cévy nebo ke vzniku trombózy.. >> detail
V anatomii označení pro tzv. konečnou tepnu (z řec. endon, uvnitř, a lat. arteria), která zásobuje vymezené území a nemá významné kolaterální spojky. Při jejím uzávěru se proto snadno rozvine ischemie až odumření tkáně.. >> detail
V lékařské a anatomické terminologii se tím myslí něco umístěné uvnitř tepny, tedy na její vnitřní stěně nebo přímo v jejím lumen, například podání látky či výkon prováděný zevnitř cévy. Původ výrazu vychází z předpony endo- ve smyslu uvnitř a z latinského arteria.. >> detail
V medicíně označení pro zánět tunica intima, tedy nejvnitřnější vrstvy tepny, při kterém se výstelka může zmnožovat, stěna tuhne a průsvit cévy se postupně zužuje. Důsledkem bývá zhoršené prokrvení až úplný uzávěr s ischemickými projevy v zásobené tkáni. U pozdní syfilidy vyvolané Treponema pallidum se popisuje forma obliterans syphilitica, která vede k postupnému uzavírání tepny a často postihuje drobné cévy vyživující stěnu větších tepen.. >> detail
organismus, který se vyvinul a vyskytuje se pouze na jediném území a jinde na světě jej není možné nalézt (např. rostlina zvonek jesenický na Petrových kamenech v Jeseníkách). >> detail
