Etický paradox je situace, v níž se střetnou dvě nebo více morálních zásad, povinností nebo hodnot tak, že člověk nemůže plně vyhovět všem zároveň a každé dostupné řešení znamená určité etické pochybení, újmu nebo porušení jiné důležité normy. Ve filosofii a etice se takový stav blíží pojmu morální neboli etické dilema a bývá popisován jako konflikt morálních požadavků, mezi nimiž není zřejmé jednoznačně správné nebo zcela bezvadné východisko. V širším běžném užití se výraz etický paradox používá také pro rozpornou situaci, v níž snaha jednat správně vede k problematickým důsledkům, nebo pro případ, kdy se dvě legitimní etická hlediska dostanou do vzájemného napětí. Typickými příklady jsou střet mezi povinností říkat pravdu a povinností chránit člověka před újmou, mezi loajalitou a spravedlností nebo mezi soukromím a veřejným zájmem. Podstatou etického paradoxu tedy není jen obtížná volba, ale rozpor mezi hodnotami, které nelze současně beze zbytku naplnit.. >> detail
uzdravování opřené o mravnost – léčebný přístup, který působí prostřednictvím morálních hodnot a vnitřních mravních sil a řídí se mravními zákony. >> detail
Obecně označení pro postupné zesvětlování až vyblednutí, kdy se ztrácí původní barva a vzhled je nápadně bledý.;V biologii a pěstitelství jde o jev typický pro růst při nedostatku světla, kdy se tvoří málo chlorofylu a rostlina má světle žluté až bělavé části, často s protáhlými a oslabenými výhony.. >> detail
