V biomedicíně se tím myslí hemolyzin, tedy látka nebo faktor, který narušuje a následně rozrušuje erytrocyty (erythrocytus), čímž vyvolává jejich hemolýzu, často jde o působení na buněčnou membránu, může mít například toxický či imunologický původ.. >> detail
Výraz složený z erythrocytus (červená krvinka) a z řec. fagein (jíst) označuje erytrocytofág, tedy fagocytující buňku, která umí zachytit, pohltit a rozložit červené krvinky. V praxi jde často o makrofág, například v prostředí sleziny nebo kostní dřeně, a jeho přítomnost může souviset i se stavy, kdy je odbourávání erytrocytů výrazně zvýšené.. >> detail
V hematologii jde o jev, při němž se červené krvinky, erythrocytus, mechanicky poškodí a rozpadají se na menší části. Druhá část názvu je odvozena od rhexis ve smyslu roztržení či prasknutí. V laboratorní praxi se to projeví přítomností fragmentů erytrocytů v krevním nátěru a bývá to chápáno jako známka probíhající hemolýzy.. >> detail
V medicíně jde o označení stavu, kdy je v krevním oběhu nezvykle vysoký počet červených krvinek, tedy buněk označovaných latinsky erythrocytus. Typicky se tím zvyšuje hematokrit a krev může být viskóznější, přičemž příčina může být primární nebo vznikat jako odpověď organismu například na dlouhodobý nedostatek kyslíku.. >> detail
V dermatologii označení pro stav, kdy se zánětlivé zarudnutí rozšíří téměř na celý povrch těla a kůže bývá nápadně šupinatá a olupuje se. Název je odvozen z řeckých kořenů souvisejících s červeným zbarvením a kůží. Leinerova desquamativní varianta se typicky objevuje u kojenců a projevuje se rozsáhlými růžovými až nažloutlými plochami, na nichž ulpívají mastné, místy splývající šupiny. Protože je postižená velká plocha kůže, může jít o závažný problém se ztrátami tekutin a poruchou termoregulace a často je to projev jiné choroby, například ekzému, lupénky nebo reakce na některé léky. U vrozených poruch rohovění se může popisovat ichthyosiformis obraz s dlouhodobým zarudnutím a výrazným šupením.. >> detail
Patologické červené až hnědočervené zabarvení chrupu, které se typicky objevuje u porphyria erythropo(i)etica v souvislosti s ukládáním porfyrinů do zubních tkání, někdy je patrná i výraznější fluorescence při osvitu. Název je odvozen z ř. erythros ve významu červený a z kořene označujícího zub.. >> detail
Odborný výraz z hematologie označující časnou vývojovou, tedy zárodečnou buňku erytroidní neboli červené krevní linie. Vyskytuje se v kostní dřeni a v rámci erytropoézy z ní postupně vznikají další nezralé formy vedoucí až ke zralým erytrocytům. Pojmenování je odvozeno z řeckého erythros ve smyslu červený, v literatuře se lze setkat i s označením erytrogonie.. >> detail
Přídavné jméno s původem v řeckém erythros, používá se pro něco, co má výrazný červený odstín nebo působí rudě zabarveně.;V biologii a medicíně označuje struktury spojené s erytroidní řadou, tedy s vývojem a dozráváním červených krvinek při krvetvorbě.. >> detail
Lékařský pojem pro vzácnou formu akutní leukémie, při níž v kostní dřeni dochází k nádorovému zmnožení buněk červené krevní řady. Typické je, že se do periferní krve uvolňují nezralé erytroidní buňky a současně bývá narušena normální krvetvorba, což se může projevit například výraznou chudokrevností a dalšími cytopeniemi. Označení vychází z řeckých kořenů vztahujících se k červené a bílé barvě.. >> detail
Erytromelalgie je funkční, poměrně vzácná porucha, při které dochází k opakovaným záchvatům nadměrného prokrvení s výrazným zarudnutím a pálivou bolestí, nejčastěji na rukou nebo nohou. Označení je odvozeno z ř. erythros (červený) a algos (bolest) a obtíže se mohou zhoršovat teplem či námahou a někdy se uleví ochlazením.. >> detail
