V medicínské a anatomické terminologii jde o přídavné označení pro něco, co má vztah k mozku. Výraz vychází z řeckého enkephalos ve významu mozek a objevuje se v názvech struktur, procesů nebo potíží spojených s mozkovou tkání.. >> detail
pravděpodobně virové onemocnění, které po první světové válce vyvolalo epidemii s velmi vysokou úmrtností. Typické byly výrazná letargie (nezvyklá spavost), vysoká horečka a obrny hlavových nervů. Často zanechávalo trvalé následky, zejména amyostaticko-akinetické stavy, organické psychózy a postencefalitický parkinsonismus.. >> detail
Patologické změknutí mozkové tkáně, obvykle vznikající při kolikvační nekróze, kdy se mozkový parenchym rozbředá a postupně se rozpadá. Označení vychází z řeckých kořenů vyjadřujících mozek a měknutí.. >> detail
V medicíně jde o vrozenou vývojovou vadu, při níž se přes defekt v kosti lební vyklenuje část mozku spolu s mozkovými obaly, nejčastěji s měkkými plenami, a vytváří kýlní vak. Pojmenování je odvozeno z řeckých základů enkefalos ve významu mozek a meninx jako mozková plena a řadí se mezi poruchy uzávěru neurální trubice.. >> detail
Výraz řeckého původu, jehož části odkazují k mozku a k prasknutí či roztržení, se v medicíně používá pro krvácení přímo do mozkové tkáně (intracerebrální hemoragii). Takové krvácení vzniká nejčastěji při porušení mozkové cévy a může rychle vést k nárůstu nitrolebního tlaku a akutním neurologickým potížím.. >> detail
historie: vykořisťování indiánů kolonizátory (cca 16. - 19. stol.) zejména ve španělských koloniích Latinské Ameriky. Určité osobě byli španělskou korunou propůjčeni původní obyvatelé, které měl chránit, učit je španělštině a katolické víře a ti mu za to odváděli práci, zlato nebo další produkty. V praxi se encomienda příliš neodlišovala od otroctví.. >> detail
