Endocervikální je lékařské označení pro to, co se vztahuje k vnitřnímu prostředí děložního hrdla, tedy ke sliznici vystýlající cervikální kanál (cervix). V praxi se tím popisují tkáně, změny či odběry z místa, kde jsou žlázy produkující cervikální hlen.. >> detail
Endocervicitida označuje zánět slizniční výstelky děložního hrdla, typicky na vnitřní straně v oblasti cervikálního kanálu. Pojmenování se odvozuje z řec. endon, tedy uvnitř, a z lat. cervix, hrdlo. Často jde o zánět vyvolaný infekcí a může se projevit například změnami poševního výtoku nebo citlivostí při vyšetření.. >> detail
itidis, f. V lékařské terminologii označuje endokolitidu, tedy zánětlivý proces postihující vnitřní výstelku tlustého střeva, hlavně sliznici tračníku. Může se projevit například bolestmi břicha, průjmem nebo příměsí hlenu či krve ve stolici a bývá spojován s infekcí nebo chronickými zánětlivými onemocněními střev.. >> detail
Lékařský termín pro zánět tkání na vnitřní straně lebky, tedy výstelky lebeční dutiny. Zánětlivý proces typicky vychází z vnitřní okostice lebečních kostí a může přestupovat na tvrdou plenu mozkovou (dura mater), často jako komplikace infekcí v oblasti hlavy, například z dutin nebo středního ucha.. >> detail
Medicína: Termín odvozený z řeckého endon ve významu uvnitř a kranion jako lebka označuje vzácně popisovaný syndrom, při němž dochází k nadměrnému nárůstu kostní tkáně na vnitřní straně lebky. Změny bývají často oboustranné a zpravidla působí souměrně, což lze zachytit zobrazovacími metodami. Projevy onemocnění souvisejí s dysfunkcí hypotalamu, tedy centra, které se podílí na řízení hormonální a vegetativní regulace, a mohou se proto přidat i celkové či neurologické obtíže, například poruchy endokrinní rovnováhy nebo bolesti hlavy.. >> detail
Anatomický název, jehož původ se vykládá z řeckého endon, uvnitř, a kranion, lebka. Jde o výstelku a okostici na vnitřní straně lebečních kostí, která je úzce spojena s tvrdou plenou mozkovou a v dutině lební se chová jako její periostální část.. >> detail
V biologii a medicíně označení pro endokrinní systém, tedy soubor žláz bez vývodů, které tvoří hormony a uvolňují je přímo do krevního oběhu. Tyto látky pak ovlivňují řadu tělesných dějů, například růst, metabolismus nebo udržování vnitřní rovnováhy. Název souvisí s řeckým endon, tedy uvnitř, a vyjadřuje princip vnitřní sekrece.. >> detail
Lékařský léčebný postup, který využívá hormony nebo jiné látky zasahující do činnosti endokrinního systému, aby se upravila hormonální rovnováha a ovlivnil průběh onemocnění, může jít o doplnění chybějícího hormonu i o jeho cílené tlumení. Název vychází z řec. endon „uvnitř“ a therapeia „léčení“ a uplatňuje se například u poruch žláz s vnitřní sekrecí i u některých hormonálně závislých nádorů.. >> detail
V medicíně a biologii se tím označuje vše, co souvisí s endokrinním systémem, tedy se žlázami s vnitřní sekrecí, které uvolňují své účinné látky, hlavně hormony, přímo do krve a nepoužívají k tomu vývody. Etymologicky vychází z řec. endon, uvnitř, a řec. krinein, oddělovat nebo vylučovat.. >> detail
