onis, f. (z řec. epidermis pokožka) v medicíně označení pro obnovu povrchové kožní vrstvy, při níž se po poranění nebo jiném defektu během hojení vytvoří nová epidermis a postižené místo se znovu pokryje kůží, často migrací a množení buněk z okrajů rány.. >> detail
V medicíně se tím míní epidermoid, nejčastěji nezhoubná epidermoidní cysta, tedy dutina vystlaná epitelem podobným pokožce a vyplněná rohovinou, v praxi někdy uváděná také jako atheroma. Název je odvozen z řec. epidermis (pokožka) a eidos (podoba).. >> detail
V dermatologii se tímto termínem označuje patologické oddělení epidermis, tedy povrchové vrstvy kůže, od hlubších struktur na rozhraní s dermis. Název je odvozen z epidermis a lysis, což vyjadřuje uvolnění či rozvolnění této vrstvy. Stav se obvykle projevuje výraznou křehkostí kůže, vznikem puchýřů a následnými erozemi, přičemž porušená kožní bariéra zvyšuje náchylnost k infekci a ztrátám tekutin. Akutní toxická varianta, označovaná jako acuta toxica, může probíhat jako náhle vzniklé rozsáhlé olupování kůže připomínající popálení, často v souvislosti s působením toxických vlivů nebo lékovou reakcí a s celkovými příznaky. Puchýřnatá forma bullosa bývá zpravidla dědičná a zahrnuje skupinu geneticky podmíněných onemocnění, kdy se puchýře tvoří i po minimálním tření a mohou zasahovat také sliznice.. >> detail
Dermatologický pojem pro povrchovou kožní mykózu, tedy zánětlivé postižení epidermis vyvolané houbami, nejčastěji plísněmi. Obvykle se projevuje zarudnutím a šupinatěním a řeší se antimykotickou léčbou.. >> detail
Urologický chirurgický zákrok, při němž se operativně odstraní nadvarle (epididymis). V praxi může být součástí léčby dlouhodobých zánětů nebo jiných onemocnění této části pohlavního ústrojí.. >> detail
Anatomické označení pro nadvarle, tedy útvar těsně přiléhající k varleti, tvořený stočeným vývodem, v němž spermie dozrávají a mohou se dočasně uchovávat. Pojmenování vychází z řec. epi ve významu při a z didymos ve smyslu dvojče.. >> detail
