Drobná endokrinní struktura uložená hluboko v mozku, běžně známá jako šišinka, která vytváří hlavně melatonin a podílí se na regulaci cirkadiánních rytmů.;V osteologii koncový úsek dlouhé kosti, který je u rostoucího jedince oddělen růstovou chrupavkou od těla kosti, případně i obecné označení pro výčnělek na kosti.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z ř. epigastrios, v medicíně a anatomii označuje něco, co se nachází v oblasti epigastria, tedy v horní části břicha nad žaludkem. Do češtiny se obvykle převádí jako epigastrický nebo nadbřiškový a používá se například v názvech některých cév či při popisu potíží lokalizovaných do nadbřišku.. >> detail
Teratologický pojem pro formu srostlých dvojčat, u nichž jsou obě tělesné části spojeny v nadbřišku, tedy v krajině epigastria nad žaludkem. Název je odvozen z řec. epigastrios, ve smyslu nad břichem. V místě srůstu bývá společná část břišní stěny a mohou se zde částečně sdílet i některé struktury v horní části dutiny břišní.. >> detail
Nadzemní typ klíčení, při němž se mladá rostlina po vyrašení zvedá nad povrch půdy a děložní lístky se dostávají ven, na rozdíl od hypogeického klíčení, kde zůstávají skryté v zemi.;V půdní ekologii se tím popisují organismy a procesy vázané hlavně na povrch půdy a vrstvu opadu, nikoli na hlubší části půdního profilu.. >> detail