Jev pozorovaný u některých lidí vystavených silnému stresu či traumatu: podobně jako perlorodka reaguje na poranění vytvořením perly, dokážou někteří psychicky zranění jedinci proměnit vnitřní bolest v osobní růst, posílení a vyzrávání.. >> detail
V sociálních vědách a psychologii jde o situaci, kdy lidé nebo skupiny vědí, že jsou sledováni, a proto vědomě či nevědomě upraví své chování. Tím se může změnit průběh dění i závěry pozorování, což je známý zdroj zkreslení například ve výzkumu nebo při hodnocení výkonu.;Ve fyzice, zvlášť v kvantové mechanice, může samotné měření zasahovat do zkoumaného systému. Interakce s měřicím přístrojem pak může změnit stav soustavy a ovlivnit, jaký výsledek pozorování nakonec dostaneme.. >> detail
Informace, znaky a vlastnosti, které jsou předloženy a zachyceny jako první, nastavují rámec a mají větší váhu při utváření dojmu i při následném vnímání a výkladu dalších podnětů a rysů.. >> detail
Jev, kdy přítomnost většího počtu svědků snižuje pocit osobní morální i právní odpovědnosti: každý se spoléhá, že zasáhne někdo jiný, a proto často nikdo aktivně nepomůže oběti násilí nebo nehody, také bystander effect.. >> detail
Pozitivní proměna v kultivovanosti jednání i vnitřního prožívání u lidí, kterým okolí dává najevo důvěru v jejich osobnostní růst a dlouhodobě je cíleně povzbuzuje k sebezlepšování, označuje se také jako Galatea efekt (metafora z řecké mytologie, v níž byla oživena socha krásné dívky).. >> detail
V sociální psychologii jde o zaujatost při hodnocení lidí, kdy je hodnotitel k druhému až příliš benevolentní. Nedostatky a problematické projevy spíše bagatelizuje nebo je přehlíží, zatímco domnělé přednosti, schopnosti a dosažené výsledky nadhodnocuje. Často se objevuje například při známkování, pracovních posudcích nebo tehdy, když má hodnotitel k posuzované osobě sympatie a nechce působit přísně.. >> detail
V sociálních a ekonomických vztazích jde o jev, kdy výsledek jednání a šance člověka výrazně určují jeho počáteční podmínky, například majetek, postavení, kontakty nebo kulturní zázemí. Společenské zvyklosti, tradice a zavedené instituce často tyto rozdíly ještě potvrzují, takže se výhody hromadí u těch, kdo už na začátku stojí lépe. V praxi to vede k samoposilujícím nerovnostem, protože privilegovaní snáz získávají další příležitosti a odměny, zatímco lidé bez zázemí narážejí na více překážek, což připomíná biblické rčení „kdo má, tomu bude dáno“.;V akademickém a vědeckém prostředí tento princip popisuje nerovnoměrné přidělování uznání a prestiže. Známí autoři a renomovaná pracoviště bývají častěji citováni, snadněji získávají granty a jejich výsledky se rychleji šíří, i když podobně kvalitní práce méně viditelných lidí může zůstat přehlížená. Tím se reputace a zdroje kumulují a posilují, což sociologové vědy shrnují jako kumulativní výhodu.;Ve vzdělávání se projevuje jako rozbíhavý efekt, kdy počáteční náskok nebo naopak počáteční deficit ovlivní další učení. Děti, které mají od raného věku více podpory, podnětů a přístup k pomůckám, obvykle rychleji rozvíjejí dovednosti a z výuky vytěží více, takže svůj náskok dál zvětšují. Naopak žáci, kteří startují s mezerami, mohou při běžném tempu postupně ztrácet, pokud nedostanou cílenou pomoc.. >> detail
Psychologické zkreslení, při němž si bez dostatečných podkladů vytváříme až neúměrně příznivý, snadno ovlivnitelný obraz o člověku jen proto, že na nás silně zapůsobí jedna jeho vlastnost nebo znak prestiže. Tento dojem pak neprávem rozšiřujeme i na další stránky osobnosti či kompetence, typicky u lidí v autoritativních a společensky ceněných rolích, a může to vést k příliš optimistickému hodnocení například při posuzování schopností nebo důvěryhodnosti.. >> detail
