Biologický jev, při němž se jeden organismus usídlí uvnitř jiného a dál v něm žije a rozmnožuje se jako vnitřní symbiont či parazit, někdy i přímo v hostitelských buňkách.. >> detail
Typ symbiotického soužití, při němž organismus jednoho druhu přebývá uvnitř jiného organismu, například v jeho tkáních nebo přímo v buňkách, na rozdíl od vztahů, kde žije jen na povrchu hostitele.. >> detail
V medicíně se tím popisuje děj či nález umístěný uvnitř průdušky, případně přímo na její sliznici, tedy na vnitřním povrchu bronchu, výraz vychází z předpony endo- ve významu uvnitř.. >> detail
V medicíně označení pro něco, co se vztahuje k endokardu, tedy k vnitřní výstelce srdce pokrývající srdeční dutiny a chlopně. Pojem vychází z řec. endon a kardia a používá se například při popisu změn či zánětů probíhajících na této vnitřní srdeční vrstvě.. >> detail
Lékařský termín pro vnitřní kýlu neboli výhřez, kdy se tkáň či část orgánu nevyklenutím navenek, ale posunem do nitra těla dostává do některé z dutin nebo vnitřních prostor. Někdy se užívá také označení endokéla.. >> detail
Medicína: Termín odvozený z řeckého endon ve významu uvnitř a kranion jako lebka označuje vzácně popisovaný syndrom, při němž dochází k nadměrnému nárůstu kostní tkáně na vnitřní straně lebky. Změny bývají často oboustranné a zpravidla působí souměrně, což lze zachytit zobrazovacími metodami. Projevy onemocnění souvisejí s dysfunkcí hypotalamu, tedy centra, které se podílí na řízení hormonální a vegetativní regulace, a mohou se proto přidat i celkové či neurologické obtíže, například poruchy endokrinní rovnováhy nebo bolesti hlavy.. >> detail
V medicíně a biologii se tím označuje vše, co souvisí s endokrinním systémem, tedy se žlázami s vnitřní sekrecí, které uvolňují své účinné látky, hlavně hormony, přímo do krve a nepoužívají k tomu vývody. Etymologicky vychází z řec. endon, uvnitř, a řec. krinein, oddělovat nebo vylučovat.. >> detail
