V antické řecké filozofii označení pro jisté a odůvodněné vědění, chápané jako ucelený soubor poznatků, který se liší od pouhého mínění nebo dohadů.. >> detail
Jednání zaměřené na získávání nových poznatků, při němž jedinec aktivně zkoumá neznámé podněty nebo prostředí, ověřuje, jak věci fungují, a učí se z vlastní zkušenosti, často na základě přirozené zvědavosti.;V oblasti modelování chování, například v umělé inteligenci a robotice, označuje volbu kroků, jejichž hlavním cílem je získat informace a zmenšit nejistotu o stavu prostředí, typicky prostřednictvím cíleného průzkumu a sběru dat.. >> detail
Ve filozofii a teorii poznání se tím míní něco, co souvisí s poznáváním, se zkoumáním reality a s tím, jak vzniká a jak se zdůvodňuje vědění.;V logice a kognitivních oborech se výraz používá pro popis a modelování toho, co nějaký subjekt ví nebo si myslí, například v epistemické logice.. >> detail
Epistemologie je základní filozofická disciplína, nazývaná také teorií poznání, která zkoumá povahu, původ, možnosti, rozsah a meze lidského vědění. Ptá se, co lze pokládat za poznání, jak se poznání liší od pouhého mínění či náhodně pravdivého přesvědčení a za jakých podmínek je určité tvrzení oprávněné. Sleduje vztahy mezi poznáním, pravdou, přesvědčením, důkazem, rozumem a zkušeností a hodnotí spolehlivost zdrojů, jako jsou smyslové vnímání, paměť, úsudek, introspekce nebo svědectví druhých. Zabývá se také skepticismem, tedy pochybnostmi o možnosti jistého poznání, a spory mezi empirismem, který zdůrazňuje zkušenost, a racionalismem, jenž přisuzuje zásadní úlohu rozumu. Současná epistemologie studuje rovněž poznání ve vědě, ve skupinách a institucích, vznik a šíření informací nebo vliv společenských podmínek na to, komu a čemu lidé důvěřují. Výraz pochází z řeckých slov epistémé, vědění či poznání, a logos, výklad, rozum nebo nauka. Jako blízká či synonymní označení se užívají také pojmy gnozeologie a noetika.. >> detail
literární útvar, v němž je příběh vyprávěn prostřednictvím dopisové korespondence (Briefroman), popřípadě formou deníkových zápisů, děj se tedy skládá z dopisů nebo záznamů psaných jako deník. >> detail
Mající podobu dopisu nebo vyjádřený formou psané korespondence, typicky v literatuře či publicistice, kde text působí jako sdělení adresované konkrétní osobě.. >> detail
(z lat. epistola) V odborném užití jde o ucelený a obvykle i nějak uspořádaný soubor dopisů, tedy dochovanou korespondenci jedné osoby nebo vybraného okruhu lidí, která může sloužit jako cenný historický či literárněvědný pramen a někdy vychází i knižně.. >> detail
