Jde o kognitivní zkreslení, které se objevuje hlavně při rychlém, intuitivním usuzování. Člověk má sklon opřít svůj odhad nebo volbu o první nápadnou či právě dostupnou informaci, která se stane pomyslnou kotvou, a následné úvahy se od ní posunují jen málo. Problém je, že tato výchozí hodnota může být náhodná, neúplná nebo pro dané rozhodnutí málo relevantní, přesto pak systematicky ovlivňuje další posuzování a může vést k chybným závěrům. V literatuře o heuristikách se označuje také jako anchoring effect (angl.).. >> detail
Míra, s jakou výchova a vzdělávání skutečně naplňují zamýšlené cíle, tedy zda u učících se vedou k rozvoji potřebných znalostí, dovedností a postojů a jaký výsledek přinášejí ve vztahu k vynaloženému času a úsilí.. >> detail
V psychologii a psychosomatické medicíně se tím míní, že duševní podněty, pobídky a motivy mohou být velmi silnými hybateli chování i prožívání a zároveň dokážou měřitelně zasahovat do tělesných funkcí. V odborných textech se tato síla někdy ilustruje i extrémními situacemi, kdy dlouhodobý strach nebo očekávání ohrožení vyvolá tak intenzivní stresovou reakci, že organismus postupně selže. Jako raný příklad se uvádí pokus spojovaný s perským lékařem a filozofem Avicennou, který vystavil berana trvalé přítomnosti vlka. Přestože nedošlo k přímému útoku, zvíře postupně přestalo přijímat potravu, zůstávalo v neustálé pohotovosti, rozpadl se mu spánek a nakonec uhynulo vyčerpáním. Podobná logika se připomíná i u stresu v otevřených kancelářích, kde se u části lidí objevují potíže jako bolesti hlavy, tinnitus, zvýšený krevní tlak nebo úzkost. Mechanismus se dává do souvislosti s dlouhodobou aktivací stresových systémů, například se zvýšenou hladinou kortizolu, a s nocebo efektem, kdy negativní očekávání zhoršuje zdravotní stav.. >> detail
Míra, s jakou určitá menší skupina lidí společně dosahuje požadovaných výsledků. Posuzuje se hlavně podle úrovně a spolehlivosti výstupů, tempa postupu práce a toho, zda tým přináší zlepšení nebo nové nápady, přičemž význam má i míra zapojení a spolupráce mezi členy.. >> detail
Vědomé a účinné využívání komunikačních dovedností, které berou v úvahu lidskou psychiku i společenský kontext, aby výměna informací skutečně vedla k porozumění a domluvě. Patří sem srozumitelné vyjadřování, vhodná volba slov a načasování, aktivní naslouchání, práce s tónem hlasu i gesty a průběžné ověřování, zda druhá strana pochopila záměr sdělení, čímž se omezují nedorozumění a posiluje spolupráce i důvěra.. >> detail
Hospodářsky úspěšná a dlouhodobě stabilní organizace, která zákazníkům přináší kvalitní hodnoty, produkty či služby a zároveň vytváří pro své zaměstnance dobré a kvalitní pracovní podmínky.. >> detail
