V mezilidských kontaktech spíše udržuje odstup a dává přednost jemnějším, nepřímým formám blízkosti. Vnitřní napětí a osobní potíže často zpracovává tvořivě, například psaním, hudbou, výtvarnou činností nebo jinou formou uměleckého vyjádření, protože právě tam umí nejlépe formulovat své emoce. Je citlivý na estetiku každodennosti, vnímá krásu v běžných detailech a rád ji promítá do osobního stylu nebo způsobu, jakým se prezentuje. Obvykle se vyhýbá situacím, které vyžadují dlouhé intenzivní vyjednávání, časté sociální střety nebo velmi praktické výkonové řešení problémů. V některých rysech se podobá intelektuálně laděným lidem tím, že je více obrácený do sebe a společenský ruch ho vyčerpává, zároveň však mívá silnější potřebu jedinečného citového sebevyjádření. Často působí spontánněji a méně se hlídá, což může souviset s větší zranitelností vůči výkyvům nálad a dalším emočním obtížím.. >> detail
Je pro něj typické, že v uvažování i jednání převažuje neracionální složka – intuice, fantazie a cit – nad čistě rozumovým přístupem. Dokáže se dobře vcítit do žáka, pracovat s jeho osobností a ovlivňovat její vývoj. Za nejvyšší hodnoty považuje krásu a harmonii (tvar, půvab, symetrii, styl) a mívá sklon k individualismu a nezávislosti. Rozlišují se dvě podoby: aktivně tvořivá (originální) a pasivně receptivní. Aktivně tvořivá podoba formuje žáky tak, jako by vytvářela umělecké dílo, někdy však nedostatečně respektuje jejich osobní zvláštnosti, což může vést ke konfliktům. Pasivně receptivní podoba naopak bere ohled na konkrétní osobnost žáka, rozvíjí jeho jedinečné přednosti a umí porozumět i lidem s odlišným založením, než má sám, proto bývá u žáků a studentů oblíbená.. >> detail
umělecký směr vycházející z dojmu krásy a pocitu zalíbení, postoj, který při hodnocení světa i člověka klade důraz především na estetické hodnoty. >> detail
Italské označení v hudební notaci, které hráči naznačuje, aby zvuk postupně slábl a dozněl jako by vyhasínal, často až do téměř neslyšné dynamiky a obvykle na závěru fráze.. >> detail
letní klidový stav („letní spánek“), dočasné utlumení činnosti u živočichů i rostlin v období letního horka a sucha, v botanice označení pro uspořádání květních částí v poupěti. >> detail
