Entelodon (z řeckého entelēs = „úplný“ a odōn = „zub“, tedy „úplný zub“) je rod vyhynulých entelodontů – velkých sudokopytníků s robustním tělem a dlouhou, „prasečí“ hlavou, kteří žili na rozhraní eocénu a oligocénu v Eurasii. Měli kompletní savčí chrup, dlouhé nohy se dvěma hlavními prsty a silné čelisti uzpůsobené všežravému způsobu života podobnému dnešním divokým prasatům: živili se jak rostlinnou potravou, tak mršinami či kořistí. Patřili k největším savcům své doby, některé druhy dosahovaly výšky přes 1,5 m v kohoutku, což jim umožňovalo bránit se většině predátorů a případně je i zahánět od úlovku. Fylogeneticky jsou entelodonti, včetně rodu Entelodon, blíže příbuzní hrochům a kytovcům než dnešním prasatům, i když jejich vzhled je „prasatům z pekla“ velmi podobný.. >> detail
diplomatické sblížení mezi státy, při němž jejich představitelé nacházejí společnou řeč v důležitých politických otázkách a často sladí svůj postup, přičemž taková shoda může fungovat i bez přísně formální smlouvy nebo pevné aliance. >> detail
V medicíně se tím označuje něco střevního, tedy jev, léčebný postup nebo podání látek probíhající přes zažívací trubici, typicky ve střevech, například u enterální výživy na rozdíl od parenterálního podání.. >> detail
Způsob nutričního podávání, kdy se potřebná energie a živiny dostávají do organismu prostřednictvím žaludku a střev, například perorálně nebo pomocí výživové sondy, takže se využije přirozené trávení a vstřebávání.. >> detail
V chirurgii jde o latinské podstatné jméno ženského rodu pro zákrok, při němž se odstraní část střeva, typicky nemocný nebo poškozený úsek. Po vyjmutí segmentu se zpravidla znovu spojí zbývající části, případně se dočasně vyvede střevní vývod. Výraz je odvozen mimo jiné od řec. enteron, tedy střevo.. >> detail