Lékařský termín pro chirurgické zhotovení anastomosis mezi jícnem a tenkým střevem, obvykle s napojením na část jejuna, aby se znovu zajistila průchodnost trávicí trubice například po odstranění žaludku nebo po resekci jícnu. Pojmenování je odvozeno z řec. oisofagos a enteron.. >> detail
Ezofagogastroskopie, lékařské endoskopické vyšetření horní části trávicí trubice, při němž se zavedeným přístrojem přes ústa prohlíží jícen a žaludek, často i navazující úsek. Název vychází z řeckých kořenů pro jícen a žaludek a ze slovesa skopein, tedy dívat se nebo pozorovat, přičemž během zákroku lze také odebrat vzorek tkáně k dalšímu posouzení.. >> detail
Ezofagomykóza je mykotická infekce jícnu, při níž dochází k napadení jeho sliznice houbami nebo kvasinkami. Často se objevuje u osob s oslabenou imunitou a může se projevit pálením či bolestí při polykání.. >> detail
Označení pro ezofagoplastiku, tedy plasticko rekonstrukční operaci jícnu, při níž chirurg jícen upravuje, tvaruje nebo částečně nahrazuje, aby se zlepšila jeho funkce a průchodnost při polykání. Pojem má původ v řečtině a odkazuje na jícen a na plastickou úpravu tkání.. >> detail
ae, f. lékařský výraz pro ezofagoragii, tedy krvácení vycházející z jícnu. Pojem je odvozen z řec. oisofagos ve významu jícen a z přípony -rrhagia označující prudký krvácivý výron. V klinické praxi může jít například o následek jícnových varixů nebo poranění sliznice.. >> detail
Medicínský termín složený z pojmu pro jícen a z lat. saliva, označuje výrazně zvýšené slinění, které se objevuje při onemocnění nebo dráždění jícnu, například při zánětu či zúžení.. >> detail
Označení pro křečovité, mimovolní stažení svaloviny jícnu, které patří mezi poruchy jeho hybnosti. Může se projevit obtížným polykáním a tlakem či bolestí za hrudní kostí, přičemž název je odvozen z řeckých výrazů pro jícen a křeč.. >> detail
Chirurgicky vytvořený jícnový vývod, při kterém je jícen vyústěn na povrch těla a vzniká umělé zevní ústí. V praxi může takové vyvedení sloužit například k odklonu a odvodu slin či jiného obsahu, případně jako přístup pro zavedení sondy, zpravidla dočasně podle potřeby léčby.. >> detail
Chirurgický výkon, při němž se provede řez do stěny jícnu a jícen se tím otevře, aby bylo možné zasáhnout v jeho dutině, například při uvíznutí cizího tělesa nebo u některých zúžení. Označení vychází z řeckých kořenů pro jícen a řez.. >> detail
Lékařský výraz z řec. oisofagos (jícen) a tracheia (průdušnice), užívaný pro popis struktur nebo stavů, které se vztahují současně k jícnu i průdušnici, například při označení jejich vzájemného spojení či kontaktu (např. píštěl).. >> detail
