Označení vzniklé z řeckých kořenů entos ve významu uvnitř a derma jako kůže. V embryologii jde o endoderm, tedy nejvnitřnější zárodečný list vyvíjejícího se zárodku, z něhož se později vytváří hlavně výstelka trávicí a dýchací trubice a část žlázových orgánů.. >> detail
pojídání hmyzu, neboli zařazení hmyzu do jídelníčku. Na světě existuje 1500 druhů jedlého hmyzu. V chudších zemích nahrazuje v příjmech bílkovin drahé maso, v Evropě a rozvinutých zemích je entomofagie spíše zpestřením jídelníčku. Jedí se vajíčka, larvy, kukly nebo i dospělí jedinci.. >> detail
botanika: opylování rostlin hmyzem. Jinými slovy hmyzusnubnost, hmyzosprašnost, entomogamie. Květ je pro hmyz lákavý protože má např. zajímavou barevnost, vůně, produkuje nektar nebo i množstvím pylu, kterým se některé druhy hmyzu živí. Přelétáváním z květu na květ poté hmyz opylovává.. >> detail
Zoologická disciplína soustředěná na hmyz. Zabývá se jeho rozpoznáváním a tříděním, stavbou těla, proměnou během vývoje i způsoby života a hodnotí také jeho dopad na ekosystémy a člověka, například v ochraně rostlin nebo při zkoumání přenašečů chorob. Pojmenování je odvozeno z ř. entomon (hmyz) a z části vyjadřující nauku.. >> detail
Entomomantie označuje věšteckou praktiku, při níž se budoucnost nebo skryté souvislosti vyvozují z pozorování hmyzu, například z toho, jak se pohybuje, kde se shromažďuje či jak na podněty reaguje. V rámci tradičních forem divinace se tak hmyz chápe jako nositel znamení, která mají být vyložena.. >> detail
Vnitřní parazitický organismus, který se neusazuje na povrchu, ale žije uvnitř těla hostitele, například ve střevě nebo v různých tkáních, kde z něj čerpá živiny a může vyvolávat onemocnění. Název vychází z řeckého základu vyjadřujícího význam uvnitř.. >> detail