Emetofobie, výraz odvozený z řec. emesis (zvracení) a phobos (strach), je označení pro specifickou fobii, při níž člověk prožívá neúměrně silný a dlouhodobý strach ze zvracení, případně i z toho, že bude zvracení svědkem. Úzkost často vede k vyhýbání se situacím spojovaným s nevolností a může výrazně narušovat běžné fungování, v léčbě se obvykle uplatňuje psychoterapie, například kognitivně-behaviorální postupy.. >> detail
řecky emfyséma = nafouknutí. Emfyzém nebo též rozedma značí patologicky zvýšenou vzdušnost tkáně, nejčastěji plic (emphysema pulmonum = plicní rozedma). Obvyklý typ plicní rozedmy je spojen s rozšířením průdušinek a plicních sklípků (alveolů), přičemž s rozvojem chorobného procesu může docházet k destrukci stěn plicních sklípků, takže přepážky mezi nimi zanikají a alveoly splývají ve větší dutiny. To vede ke zmenšení respirační (dýchací) plochy plic, k negativnímu dopadu na srdce a klinickým projevům dušnosti a cyanózy. Plicní emfyzém může vzniknout např. jako důsledek chronického zánětu průdušek.. >> detail
